Ze superbolidu, který byl vidět i z Česka, asi žádné meteority na zem nespadly

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

„Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 24,4 kilometru za sekundu a světelnou dráhu dlouhou 133,9 kilometru uletělo za 6,4 sekundy. Během letu tento superbolid několikrát výrazně zjasnil a maximální jasnosti dosáhl v krátkém výbuchu ve výšce 56,1 km nad zemí, kdy svítil téměř stokrát vyšší jasností, než je jasnost Měsíce v úplňku,“ uvedli astronomové. Meteor byl tak jasný, že vzácný přírodní úkaz mohli pozorovat lidé nejen v Česku a Německu, ale téměř z celé střední Evropy.

Bolid podle astronomů vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 22 hodin, 45 minut a 11 sekund středoevropského letního času, vážil přibližně 260 kilogramů. Začal svítit ve výšce 101 kilometrů mezi Ingolstadtem a Řeznem (Regensburg). Maximální jasnosti dosáhl ve výšce 56 kilometrů nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 kilometru nad zemí u města Höchstadt.

Během letu, zvláště v jeho poslední třetině, se podle Astronomického ústavu poměrně křehký meteoroid o průměru kolem 70 až 80 centimetrů rozpadal a naprostá většina jeho původní hmoty se při průletu spotřebovala. „Tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu, který by stál za systematické hledání, s velkou pravděpodobností na zem nedopadl,“ konstatovali odborníci z Ondřejova.

Úkaz zaznamenaly automatické digitální kamery určené pro tyto účely na devíti stanicích Evropské bolidové sítě, a to převážně v Česku. Nejdůležitější záznamy přišly ze stanic na západě republiky, konkrétně z Churáňova a Přimdy, ale cenné snímky dorazily i ze vzdálenějších míst – z Ondřejova, Růžové, Červené i Lysé hory, z Veselí nad Moravou a rovněž ze slovenského Hurbanova.

„Díky tomu je možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu),“ poznamenal Astronomický ústav.

Než se srazil se Zemí

Před srážkou se Zemí podle něj tento meteoroid obíhal Slunce, přičemž jeden oběh mu trval 3,4 roku. „Charakter dráhy a především vnitřní struktura tohoto meziplanetárního tělesa napovídá, že se jednalo o malý úlomek komety patřící k Jupiterově rodině komet,“ dodali astronomové Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Astronomický ústav na svém webu uvádí významné bolidy, ten z pondělního večera byl letos čtvrtý. Za loňský rok zaznamenal osm jasných bolidů. Poslední z nich z 10. listopadu mohl být podle astronomů doprovázený pádem meteoritů ve více než deset kilometrů dlouhém pásu na Jihlavsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 5 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 22 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...