Nad Českem v pondělí explodoval jasný bolid. Svítil víc než Měsíc v úplňku

Nahrávám video

V noci na úterý byl v Česku nad západním obzorem vidět extrémně jasný meteor, takzvaný bolid, který následně explodoval. V tomto okamžiku byl patrně jasnější než Měsíc v úplňku a je možné, že na zem dopadly i jeho úlomky.

O záblesku informoval na sociálních sítích Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který zveřejnil i video zachycující let a explozi bolidu:

Další videa bolidu zaznamenaly kamery v Německu:

Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry. Velká většina zanikne v atmosféře a na zem nedopadne.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Oko mířící k obloze

Lidé mohli podle meteorologů vidět meteor v pondělí ve 22:45. Kam mohl případně dopadnout, neuvedli. V Česku je podle ČHMÚ ale takzvaná bolidová síť kamer, které právě z tohoto důvodu oblohu sledují. „Určitě to spočítají během krátké doby a uvidíme,“ uvedli meteorologové.

„Bylo zaznamenáno více než 400 zpozorování, hlavně z Německa a Česka, i z téměř všech středoevropských zemí,“ řekl dnes podle DPA v italském Frascati mluvčí Evropského ústavu pro výzkum vesmíru (ESRIN). „Bolid byl zachycen na četných fotografiích a videích, na nichž byla jasně patrná fragmentace objektů,“ uvedl mluvčí. Objekt podle něj vstoupil do atmosféry v pondělí večer ve 22:45 u Norimberku.

Byl to poměrně velký meteor, řekl šéf norimberské astronomické společnosti Matthias Gräter, který jeho velikost odhaduje na několik metrů. Údaje k přesné dráze, velikosti a složení tělesa zatím podle experta ESRIN Richarda Moissla nejsou k dispozici. Podle pozorovatelů stopa na nebi vedla zhruba od jihovýchodu na severozápad.

Nahrávám video

Evropská bolidová síť je systém 34 stanic, které fotografují přelety těchto jasných meteorů. Její kořeny pocházejí z Československa. První síť těchto stanovišť totiž založil astonom Zdeněk Ceplecha - začala fungovat v roce 1963. Její stanice jsou v Česku, Slovensku, Německu, Rakousku, Belgii a ve Švýcarsku. Celkem pokrývá plochu asi o rozloze asi milion kilometrů čtverečních a za rok pořídí přibližně 10 tisíc fotografií.

V Česku jsou kamery bolidové sítě umístěny na Lysé hoře a dále v Churáňově, Frýdlantu, Kunžaku, Ondřejově, Polomu, Přimdě, Růžové, Svratouchu a ve Veselí nad Moravou. Každá ze stanic je vybavena fotografickou kamerou, meteorologickou stanicí, detektorem zvuku nebo spektrometrem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...