V noci na úterý byl v Česku nad západním obzorem vidět extrémně jasný meteor, takzvaný bolid, který následně explodoval. V tomto okamžiku byl patrně jasnější než Měsíc v úplňku a je možné, že na zem dopadly i jeho úlomky.
Nad Českem v pondělí explodoval jasný bolid. Svítil víc než Měsíc v úplňku
O záblesku informoval na sociálních sítích Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který zveřejnil i video zachycující let a explozi bolidu:
Další videa bolidu zaznamenaly kamery v Německu:
Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry. Velká většina zanikne v atmosféře a na zem nedopadne.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Oko mířící k obloze
Lidé mohli podle meteorologů vidět meteor v pondělí ve 22:45. Kam mohl případně dopadnout, neuvedli. V Česku je podle ČHMÚ ale takzvaná bolidová síť kamer, které právě z tohoto důvodu oblohu sledují. „Určitě to spočítají během krátké doby a uvidíme,“ uvedli meteorologové.
„Bylo zaznamenáno více než 400 zpozorování, hlavně z Německa a Česka, i z téměř všech středoevropských zemí,“ řekl dnes podle DPA v italském Frascati mluvčí Evropského ústavu pro výzkum vesmíru (ESRIN). „Bolid byl zachycen na četných fotografiích a videích, na nichž byla jasně patrná fragmentace objektů,“ uvedl mluvčí. Objekt podle něj vstoupil do atmosféry v pondělí večer ve 22:45 u Norimberku.
Byl to poměrně velký meteor, řekl šéf norimberské astronomické společnosti Matthias Gräter, který jeho velikost odhaduje na několik metrů. Údaje k přesné dráze, velikosti a složení tělesa zatím podle experta ESRIN Richarda Moissla nejsou k dispozici. Podle pozorovatelů stopa na nebi vedla zhruba od jihovýchodu na severozápad.
Evropská bolidová síť je systém 34 stanic, které fotografují přelety těchto jasných meteorů. Její kořeny pocházejí z Československa. První síť těchto stanovišť totiž založil astonom Zdeněk Ceplecha - začala fungovat v roce 1963. Její stanice jsou v Česku, Slovensku, Německu, Rakousku, Belgii a ve Švýcarsku. Celkem pokrývá plochu asi o rozloze asi milion kilometrů čtverečních a za rok pořídí přibližně 10 tisíc fotografií.
V Česku jsou kamery bolidové sítě umístěny na Lysé hoře a dále v Churáňově, Frýdlantu, Kunžaku, Ondřejově, Polomu, Přimdě, Růžové, Svratouchu a ve Veselí nad Moravou. Každá ze stanic je vybavena fotografickou kamerou, meteorologickou stanicí, detektorem zvuku nebo spektrometrem.