Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.
V neděli a částečně i v pondělí byla ve velké části Česka vyhlášena smogová situace – to kvůli velké koncentraci prachových částic v ovzduší. Zákonný limit částic o velikosti do deseti nanometrů je 50 mikrogramů na metr krychlový v celodenním průměru hodinových koncentrací. Byla ale místa, kde byl překročen trojnásobně nebo ještě výrazněji.
Že se to stane, nikdo neočekával, přestože meteorologové o blížícím se saharském prachu věděli. „ČHMÚ informoval s dvou nebo třídenním předstihem, že je předpoklad, že se sem dostane saharský prach. Nicméně nikdo neočekával – přestože některé modely to naznačovaly – že by mohl klesnout do nižších vrstev, nikdo neočekával tak vysoké koncentrace. Co říkaly modely, bylo čtyřnásobně méně, než byla maxima, která jsme pozorovali,“ shrnul rozdíl mezi předpovědí a skutečností vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno Jáchym Brzezina.
Saharský smog je neobvyklý, prach nad Česko ale přilétá často
Vyhlášení smogové situace kvůli pouštnímu prachu je docela neobvyklé. Souvisí to jednak s tím, jak se oblak s ním nad střední Evropou choval, jednak s množstvím písku, které přiletělo. „Mimořádné to bylo s ohledem na vysoké koncentrace, kdy saharský prach pronikl do nižších vrstev atmosféry a (…) muselo být přistoupeno k vyhlášení smogových situací. Druhá věc je délka situace, ta byla poměrně velká, většinou to tak dlouho netrvá. A intenzita, to znamená míra omezení dohlednosti, kterou jsme měli na řadě míst velmi výraznou, to se nestává při každé epizodě,“ shrnul, co vše bylo tentokrát jiné, meteorolog ČT a docent Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
Podotkl však, že samotný výskyt písku a prachu původem ze Sahary není v Česku ničím výjimečným. Stává se to několikrát ročně. „I když je Sahara poměrně daleko, tak saharský prach a písek se k nám dostává při proudění z vhodných směrů,“ uvedl.
Stačí k tomu, když nad Saharou silně zafouká a když je nad západním Středomořím, případně nad Pyrenejským poloostrovem tlaková níže. „Po přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu pak proniká s větrem jižních směrů prach daleko na sever – třeba až do České republiky. Kam pronikne a jak velké to množství bude, záleží na konkrétních meteorologických situacích,“ přiblížil Žák.
Množství prachu, které se na Sahaře může zvednout, bývá obrovské – stovky tisíc tun. Ostatně ve Švýcarsku – kde ale pršelo a sněžilo, a tak na zemský povrch spadlo více prachu než v Česku – podle odhadu tamních meteorologů spadlo 180 tisíc tun materiálu ze Sahary. Jak to bylo v Česku, zatím meteorologové nevědí. „Jsme na začátku analýzy, která bude potřeba,“ poznamenal Brzezina.
Prach ve vzduchu může představovat problém hlavně při vdechnutí. Ve srovnání s prachem, který vzniká třeba v zimě spalováním v domácích kotlech, ale není tolik nebezpečný. „Čím je částice menší, tím je potenciálně zdravotně nebezpečnější. V tomto ohledu má saharský prach výhodu, že se jedná o větší částice, které by neměly pronikat tak hluboko. Je tam jistá výhoda i co se týče složení. (…) Saharský prach je méně negativní než znečištění z vytápění, které je primárním zdrojem smogových situací v zimním období,“ popsal Jáchym Brzezina.
Počet epizod se zřejmě zvyšuje
Zda či kdy se bude něco podobného opakovat, odborníci nevědí. Saharský prach se nepochybně nad Česko opět dostane, není ale jasné kdy ani v jakém množství. „Existují studie, které naznačují, že se počet výskytu epizod, kdy se saharský prach dostane až na území České republiky, dlouhodobě malinko zvyšuje. Jsou různé hypotézy, do jaké míry to může souviset s klimatickou změnou a změnami v proudění, které mohou souviset s dlouhodobým oteplováním,“ shrnul Brzezina, podle nějž ale není k dispozici dostatek dat.
Podle Michala Žáka může situaci v budoucnu pomáhat sílící sucho v severní Africe. „Jeden z faktorů, které napomáhají vzniku těchto epizod a třeba i jejich intenzitě, je větší sucho v oblasti severní Sahary. Podle klimatických modelů se v příštích dekádách bude prohlubovat. Severní Afrika je region, kde bude sucho velmi ožehavým problémem. Když bude méně srážek, větší sucho, vznos půdy do vzduchu bude mnohem snadnější,“ popsal.
