Michal Žák

Po zataženém čtvrtku a pátku se na víkend vyjasní a mírně oteplí. Teploty dosáhnou až deseti stupňů Celsia, ojedinělý déšť meteorologové čekají od západu až v neděli večer. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na začátku příštího týdne se nebe opět zatáhne, začne se ochlazovat a srážky budou i sněhové.

Konec týdne by měl být slunečný, přičemž nejvyšší denní teploty se budou pohybovat nejspíš kolem patnácti stupňů Celsia. Ráno a dopoledne se místy mohou objevovat mlhy a foukat má i silný vítr, zejména na Českomoravské vrchovině a na severu Čech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pro tyto oblasti prodloužil výstrahu, očekává tam silný vítr s nárazy kolem sedmdesáti kilometrů v hodině až do pátečního večera.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní srážky a záplavy o další oblasti Vysočiny či jižní část Šumavy. Intenzivní déšť se oproti předchozí prognóze dostane od pátku víc na západ země do Ústeckého a Plzeňského kraje. Situaci bude o víkendu navíc komplikovat silný vítr, který zasáhne celou republiku s výjimkou Plzeňského kraje, vyplývá z aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách do konce týdne spadne až 400 milimetrů deště, hrozí více než stoletá voda.

Před několika týdny zasáhl Karibik ničivý hurikán. A poprvé se stalo, že umělá inteligence předpověděla jeho dráhu lépe než klasické modely založené na superpočítačích.

Letní počasí často přináší bouřky. Jejich předpovědi mnohdy nejsou dostatečně přesné. Podle meteorologů se sice úspěšnost zlepšuje, ale ve hře jsou i jevy, které se zatím zkrátka předpovědět nedají.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Požár, který vypukl ve čtvrtek u chorvatské přímořské obce Grebaštica jihovýchodně od Šibeniku, mají hasiči pod kontrolou. Průjezdné jsou i místní dálnice a jadranská magistrála, informoval v pátek chorvatský deník Jutarnji list. Ve čtvrtek plameny zachvátily budovy a ochromily dopravu. Na trase ze Šibeniku do Splitu se vytvořily velké kolony a dálnice z Primoštenu do Šibeniku byla dočasně zablokovaná. O příčinách chorvatské zdroje zatím neinformují.

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Meteorologické modely nedokázaly předpovědět včas rozsah výjimečných srážek, které způsobily povodně roku 2002. Množství vody, které během několika dní spadlo, bylo rekordní a řeky je nedokázaly pojmout.

Do Česka dorazil pravý podzim. Po teplém začátku týdne, kdy teploty šplhaly na letní pětadvacítky, se ochladilo. V příštích dnech mají teploty dál klesat a bude i mrznout. Podrobnou předpověď připravil meteorolog ČT Michal Žák.

Ve čtvrtek večer zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, podle meteorologa Michala Žáka mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí.

S příchodem horkého letního počasí stoupá pravděpodobnost bouřek, a tedy i blesků. Meteorolog Michal Žák radí, jak riziko zásahu bleskem minimalizovat.

Řecko se potýká s bouří Janos, kterou meteorologové označují za takzvaný medikán, tedy středomořský hurikán. Živel způsobil hmotné škody, oběti ani zraněné úřady nehlásí. Očekává se, že bouře se přes Řecko bude přesouvat do konce víkendu.

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Na konci týdne, 29. února, skončí meteorologická zima, která se zapíše do archivu jako jedna z nejteplejších a mimořádně chudých na sníh – hlavně mimo horské oblasti. V nížinách ležel sníh jen pár dnů a sněhová pokrývka vesměs nepřesahovala pět centimetrů. Velmi málo sněhu ale napadlo také ve středních a vyšších polohách. A sněžení, které nás čeká ve čtvrtek večer a v noci na pátek, situaci příliš nezachrání, protože v nížinách pokrývka během dne roztaje.

Nadprůměrné prosincové srážky a vydatné sněžení posledních dní dokázalo svlažit českou krajinu a dodat vodu tuzemským přehradám. Ve větších hloubkách na úrovni podzemních vod se však srážkový deficit podle hydrologů stále nepodařilo zažehnat. Česko tak sice může být nasycené vodou – pouze ale ve svrchních dvaceti centimetrech půdy.