Česko řeší klima. Lidé si uvědomují, že se něco děje, říká meteorolog Žák

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Česko řeší klima je pokračováním předloňské série „Klima mění Česko“. V čem jsou obě série podobné, v čem se od sebe liší?

Podobné jsou v délce jednotlivých epizod, jejich počtu (jsou čtyři). Naopak rozdíl je v tom, že jsme kladli ještě větší důraz na konkrétní řešení, ať už mitigační povahy (snižování emisí skleníkových plynů), nebo adaptační opatření (přizpůsobení se dopadům změny klimatu). Zaměřili jsme se hlavně na opatření na lokální a regionální úrovni, proto jsme ke spolupráci oslovili vybrané kraje a města a natáčeli jsme v desítkách lokalit.

Na jaká hlavní témata v souvislosti s klimatickou změnou jste se v pořadu zaměřili?

Zejména na péči o krajinu, kde hraje hlavní roli otázka zadržení vody a ochrana před suchem, stejně jako udržitelné zemědělství. Dále jsou to témata čisté mobility, obnovitelných zdrojů energie nebo zmírňování negativních dopadů horkých vln na obyvatele především velkých měst.

Hlavním cílem pořadu bylo ukázat množství konkrétních příkladů klimatických opatření. Která z nich vás osobně nejvíce zaujala?

Velice se mi líbilo svezení elektrickým autobusem v Trutnově nebo procházka po obnovených krušnohorských rašeliništích, která v sobě dokážou zadržet jak obrovské množství vody, tak i značný objem uhlíku.

A velmi příjemné bylo posezení u břehů revitalizovaného toku Ponávky v centru Brna v horkém letním dni. Síla našeho pořadu je především v ukázce konkrétních cest, jak řešit příčiny i dopady změny klimatu, a současně zdůraznění, že tyto cesty mohou vést jak k ekonomicky zajímavým řešením (příležitost pro podnikání), tak i ke zlepšení kvality našeho života.

Natáčeli jste ve většině krajů a v řadě tuzemských měst a obcí. Řeší tedy Česko změnu klimatu?

Musím říct, že ano. Na svých toulkách po Česku jsme navštívili řadu měst a vesnic, kde mají aktivního starostu nebo vedení obce a kde realizují spoustu klimatických opatření. Tato pak slouží nejen místním občanům, ale často se stávají inspirací pro ostatní města.

Samozřejmě, že s realizací těchto opatření pomáhá i řada dotačních programů a titulů. A je potřeba zmínit i roli aktivních jedinců, kteří se často sami staví do role aktivních propagátorů inovativních a funkčních řešení.

A co postoje české veřejnosti k tomuto tématu? Jak je vnímáte?

Podle výzkumů z posledních let je téma změny klimatu chápáno jako jednoznačně významné, zde nastal výrazný posun. Lidé si uvědomují, že se s naším klimatem a počasím něco děje, a je potřeba s tím něco konkrétního dělat. Trochu tápou, co by se třeba právě u nich mělo dělat a taky kdo by to měl řešit. I tady se snažíme v pořadu ukázat možné cesty.

Pořad je odvysílán, co plánujete teď?

Kromě přípravy samotného dokumentu jsou pro nás neméně důležitou součástí projektu i následné besedy, především se studenty středních, případně základních škol, ale i se širokou veřejností, a to především v místech, kde jsme natáčeli. První z nich už máme za sebou, další plánujeme na podzim a zimu, což bohužel můžou poněkud zhatit opatření proti šíření koronaviru.

Každopádně považujeme za potřebné nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o klimatických řešeních, a současně je pro nás důležitá i zpětná vazba od účastníků besed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...