Česko řeší klima. Lidé si uvědomují, že se něco děje, říká meteorolog Žák

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Česko řeší klima je pokračováním předloňské série „Klima mění Česko“. V čem jsou obě série podobné, v čem se od sebe liší?

Podobné jsou v délce jednotlivých epizod, jejich počtu (jsou čtyři). Naopak rozdíl je v tom, že jsme kladli ještě větší důraz na konkrétní řešení, ať už mitigační povahy (snižování emisí skleníkových plynů), nebo adaptační opatření (přizpůsobení se dopadům změny klimatu). Zaměřili jsme se hlavně na opatření na lokální a regionální úrovni, proto jsme ke spolupráci oslovili vybrané kraje a města a natáčeli jsme v desítkách lokalit.

Na jaká hlavní témata v souvislosti s klimatickou změnou jste se v pořadu zaměřili?

Zejména na péči o krajinu, kde hraje hlavní roli otázka zadržení vody a ochrana před suchem, stejně jako udržitelné zemědělství. Dále jsou to témata čisté mobility, obnovitelných zdrojů energie nebo zmírňování negativních dopadů horkých vln na obyvatele především velkých měst.

Hlavním cílem pořadu bylo ukázat množství konkrétních příkladů klimatických opatření. Která z nich vás osobně nejvíce zaujala?

Velice se mi líbilo svezení elektrickým autobusem v Trutnově nebo procházka po obnovených krušnohorských rašeliništích, která v sobě dokážou zadržet jak obrovské množství vody, tak i značný objem uhlíku.

A velmi příjemné bylo posezení u břehů revitalizovaného toku Ponávky v centru Brna v horkém letním dni. Síla našeho pořadu je především v ukázce konkrétních cest, jak řešit příčiny i dopady změny klimatu, a současně zdůraznění, že tyto cesty mohou vést jak k ekonomicky zajímavým řešením (příležitost pro podnikání), tak i ke zlepšení kvality našeho života.

Natáčeli jste ve většině krajů a v řadě tuzemských měst a obcí. Řeší tedy Česko změnu klimatu?

Musím říct, že ano. Na svých toulkách po Česku jsme navštívili řadu měst a vesnic, kde mají aktivního starostu nebo vedení obce a kde realizují spoustu klimatických opatření. Tato pak slouží nejen místním občanům, ale často se stávají inspirací pro ostatní města.

Samozřejmě, že s realizací těchto opatření pomáhá i řada dotačních programů a titulů. A je potřeba zmínit i roli aktivních jedinců, kteří se často sami staví do role aktivních propagátorů inovativních a funkčních řešení.

A co postoje české veřejnosti k tomuto tématu? Jak je vnímáte?

Podle výzkumů z posledních let je téma změny klimatu chápáno jako jednoznačně významné, zde nastal výrazný posun. Lidé si uvědomují, že se s naším klimatem a počasím něco děje, a je potřeba s tím něco konkrétního dělat. Trochu tápou, co by se třeba právě u nich mělo dělat a taky kdo by to měl řešit. I tady se snažíme v pořadu ukázat možné cesty.

Pořad je odvysílán, co plánujete teď?

Kromě přípravy samotného dokumentu jsou pro nás neméně důležitou součástí projektu i následné besedy, především se studenty středních, případně základních škol, ale i se širokou veřejností, a to především v místech, kde jsme natáčeli. První z nich už máme za sebou, další plánujeme na podzim a zimu, což bohužel můžou poněkud zhatit opatření proti šíření koronaviru.

Každopádně považujeme za potřebné nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o klimatických řešeních, a současně je pro nás důležitá i zpětná vazba od účastníků besed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 13 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 13 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 15 hhodinami

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 17 hhodinami
Načítání...