Česko řeší klima. Lidé si uvědomují, že se něco děje, říká meteorolog Žák

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Česko řeší klima je pokračováním předloňské série „Klima mění Česko“. V čem jsou obě série podobné, v čem se od sebe liší?

Podobné jsou v délce jednotlivých epizod, jejich počtu (jsou čtyři). Naopak rozdíl je v tom, že jsme kladli ještě větší důraz na konkrétní řešení, ať už mitigační povahy (snižování emisí skleníkových plynů), nebo adaptační opatření (přizpůsobení se dopadům změny klimatu). Zaměřili jsme se hlavně na opatření na lokální a regionální úrovni, proto jsme ke spolupráci oslovili vybrané kraje a města a natáčeli jsme v desítkách lokalit.

Na jaká hlavní témata v souvislosti s klimatickou změnou jste se v pořadu zaměřili?

Zejména na péči o krajinu, kde hraje hlavní roli otázka zadržení vody a ochrana před suchem, stejně jako udržitelné zemědělství. Dále jsou to témata čisté mobility, obnovitelných zdrojů energie nebo zmírňování negativních dopadů horkých vln na obyvatele především velkých měst.

Hlavním cílem pořadu bylo ukázat množství konkrétních příkladů klimatických opatření. Která z nich vás osobně nejvíce zaujala?

Velice se mi líbilo svezení elektrickým autobusem v Trutnově nebo procházka po obnovených krušnohorských rašeliništích, která v sobě dokážou zadržet jak obrovské množství vody, tak i značný objem uhlíku.

A velmi příjemné bylo posezení u břehů revitalizovaného toku Ponávky v centru Brna v horkém letním dni. Síla našeho pořadu je především v ukázce konkrétních cest, jak řešit příčiny i dopady změny klimatu, a současně zdůraznění, že tyto cesty mohou vést jak k ekonomicky zajímavým řešením (příležitost pro podnikání), tak i ke zlepšení kvality našeho života.

Natáčeli jste ve většině krajů a v řadě tuzemských měst a obcí. Řeší tedy Česko změnu klimatu?

Musím říct, že ano. Na svých toulkách po Česku jsme navštívili řadu měst a vesnic, kde mají aktivního starostu nebo vedení obce a kde realizují spoustu klimatických opatření. Tato pak slouží nejen místním občanům, ale často se stávají inspirací pro ostatní města.

Samozřejmě, že s realizací těchto opatření pomáhá i řada dotačních programů a titulů. A je potřeba zmínit i roli aktivních jedinců, kteří se často sami staví do role aktivních propagátorů inovativních a funkčních řešení.

A co postoje české veřejnosti k tomuto tématu? Jak je vnímáte?

Podle výzkumů z posledních let je téma změny klimatu chápáno jako jednoznačně významné, zde nastal výrazný posun. Lidé si uvědomují, že se s naším klimatem a počasím něco děje, a je potřeba s tím něco konkrétního dělat. Trochu tápou, co by se třeba právě u nich mělo dělat a taky kdo by to měl řešit. I tady se snažíme v pořadu ukázat možné cesty.

Pořad je odvysílán, co plánujete teď?

Kromě přípravy samotného dokumentu jsou pro nás neméně důležitou součástí projektu i následné besedy, především se studenty středních, případně základních škol, ale i se širokou veřejností, a to především v místech, kde jsme natáčeli. První z nich už máme za sebou, další plánujeme na podzim a zimu, což bohužel můžou poněkud zhatit opatření proti šíření koronaviru.

Každopádně považujeme za potřebné nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o klimatických řešeních, a současně je pro nás důležitá i zpětná vazba od účastníků besed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.