Meteorolog vysvětluje, proč se bouřky obtížně předpovídají

Letní počasí často přináší bouřky. Jejich předpovědi mnohdy nejsou dostatečně přesné. Podle meteorologů se sice úspěšnost zlepšuje, ale ve hře jsou i jevy, které se zatím zkrátka předpovědět nedají.

Léto je hlavní sezonou bouřek v Česku. Pro někoho působivé nebeské divadlo, pro jiného zdroj obav, ať už kvůli bleskům, nebo třeba kroupám a silnému větru, které můžou způsobit škody. Pro většinu meteorologů znamenají bouřky, a zejména bouřkové oblaky cumulonimbus jednu z největších předpovědních výzev, právě s ohledem na výskyt potenciálně nebezpečných jevů, které bouřky můžou přinést.

Příklad modelového výstupu parametru CAPE – konvektivní dostupná potenciální energie. Její zvýšené hodnoty signalizují pravděpodobnost vývoje silné konvekce
Zdroj: Wetterzentrale.de

Tato výzva nabývá na důležitosti s ohledem na změnu klimatu, která přináší více situací příznivých pro vznik silnějších bouří ve střední Evropě. Pro možná opatření, která eliminují negativní dopady bouřek, je přitom důležitá co nejpřesnější předpověď, ať už se jedná o časovou, nebo prostorovou lokalizaci. Jenže právě tyto parametry jsou při předpovídání bouřek často velmi obtížné.

Mnoho proměnných

Procesy, které vedou ke vzniku a podpoře bouřek, jsou výrazně nelineární a extrémně závislé na počátečních podmínkách. Hrají v nich zásadní roli takzvané spouštěcí faktory, střih větru (změna jeho směru a rychlosti s výškou) a také místní nestability, které souvisejí s dostatečně rychlým poklesem teploty vzduchu s výškou.

Spouštěcími faktory jsou například místní přehřátí vzduchu od zemského povrchu, sbíhavost větru, vliv atmosférických front nebo působení hor a kopců. Důležitá je konečně i vlhkost vzduchu, která je potřebná pro vznik oblaků a srážek. V řadě případů se navíc uplatňuje více uvedených faktorů.

Jednotlivé bouřky mohou mít navíc relativně krátké trvání v řádu desítek minut, přičemž se během svého života často rychle mění, což vynikne hlavně na časosběrných videích bouřkových oblaků. U déle trvajících multicel a supercel je zase důležitý jejich vliv na modifikaci okolního prostředí, čímž se podmínky dále komplikují.

Bouřka přichází tiše

Kde přesně se bouřky vytvoří, je velmi obtížné určit. Atmosféru meteorologové v tomto ohledu nejsou schopni pozorovat s dostatečnou přesností. Jinými slovy, řadu lokálních změn meteorologických parametrů prostě nepostřehnou. Jsou sice schopni říct, že vzduch v dané oblasti a čase bude nestabilní, což může vést ke vzniku bouřek, ale nemohou si být stoprocentně jistí, jestli se opravdu vytvoří.

V řadě situací totiž nestabilita v atmosféře nepanuje v celé vrstvě, kde by se mohly bouřkové oblaky tvořit, ale v určitých výškách se vyskytuje teplotní inverze. Pak bývá zásadní otázka, jestli stoupající ohřátý vzduch bude mít dostatek energie, aby tuto inverzi prorazil.

Příklad sondážního měření z Prahy-Libuše ve středu 19. června 2024 v 8 hodin středoevropského letního času
Zdroj: ČHMÚ

Na druhé straně sestupný proud studeného vzduchu z už existující bouře může na svém čele u zemského povrchu vést k podpoře výstupných pohybů, které pak spustí vznik další bouře – ale taky nemusejí. Anebo rozšiřující se kovadlina bouřkové vysoké oblačnosti zastíní širší okolí, čímž utlumí ohřev zemského povrchu od slunce, a sníží tak kolísavost vzduchu.

A tohle všechno dohromady předpovídání bouřek komplikuje.

Technologie pomáhají

V dnešní době mají meteorologové k dispozici širokou paletu nástrojů, které předpověď bouřek usnadňují. Základním zdrojem informací jsou výstupy numerických předpovědních modelů, které poskytují doslova desítky parametrů souvisejících s bouřkami a s nimi spojenými doprovodnými jevy. Od údajů o aktuálně dostupné energii, kterou můžou bouřky potenciálně využít, přes parametry zaměřené na iniciaci a spouštěče bouřek až po údaje o množství srážek a potenciální možnost vzniku rychlých povodní.

Údaje o bleskové aktivitě jsou k dispozici například na stránkách blesky.bourky.cz. Zde údaje o blescích 17. 6. 2024
Zdroj: blesky.bourky.cz

K dispozici je taky pravděpodobnost výskytu krup a jejich možná velikost nebo nárazy větru a nebezpečí vzniku tornád. Problém je, že v řadě případů se i v potenciálně výrazné bouřkové situaci modely často neshodnou v lokalizaci bouřek nebo v tom, zda a jak silné bouřky nakonec můžou vzniknout. Dále je nutné zdůraznit, že modelová představa o vývoji se může od reality někdy více, jindy méně lišit.

Meteorolog pak před sebou může mít velmi rozdílné výsledky různých modelů. Důležité je proto velmi pečlivé zvážení všech faktorů, které můžou hrát roli, a samozřejmě v neposlední řadě i využití zkušeností – ale s uvědoměním si toho, že každá situace je jedinečná a v detailech neopakovatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.