Letní počasí často přináší bouřky. Jejich předpovědi mnohdy nejsou dostatečně přesné. Podle meteorologů se sice úspěšnost zlepšuje, ale ve hře jsou i jevy, které se zatím zkrátka předpovědět nedají.
Meteorolog vysvětluje, proč se bouřky obtížně předpovídají
Léto je hlavní sezonou bouřek v Česku. Pro někoho působivé nebeské divadlo, pro jiného zdroj obav, ať už kvůli bleskům, nebo třeba kroupám a silnému větru, které můžou způsobit škody. Pro většinu meteorologů znamenají bouřky, a zejména bouřkové oblaky cumulonimbus jednu z největších předpovědních výzev, právě s ohledem na výskyt potenciálně nebezpečných jevů, které bouřky můžou přinést.
Příklad modelového výstupu parametru CAPE – konvektivní dostupná potenciální energie. Její zvýšené hodnoty signalizují pravděpodobnost vývoje silné konvekce
Tato výzva nabývá na důležitosti s ohledem na změnu klimatu, která přináší více situací příznivých pro vznik silnějších bouří ve střední Evropě. Pro možná opatření, která eliminují negativní dopady bouřek, je přitom důležitá co nejpřesnější předpověď, ať už se jedná o časovou, nebo prostorovou lokalizaci. Jenže právě tyto parametry jsou při předpovídání bouřek často velmi obtížné.
Mnoho proměnných
Procesy, které vedou ke vzniku a podpoře bouřek, jsou výrazně nelineární a extrémně závislé na počátečních podmínkách. Hrají v nich zásadní roli takzvané spouštěcí faktory, střih větru (změna jeho směru a rychlosti s výškou) a také místní nestability, které souvisejí s dostatečně rychlým poklesem teploty vzduchu s výškou.
Spouštěcími faktory jsou například místní přehřátí vzduchu od zemského povrchu, sbíhavost větru, vliv atmosférických front nebo působení hor a kopců. Důležitá je konečně i vlhkost vzduchu, která je potřebná pro vznik oblaků a srážek. V řadě případů se navíc uplatňuje více uvedených faktorů.
Jednotlivé bouřky mohou mít navíc relativně krátké trvání v řádu desítek minut, přičemž se během svého života často rychle mění, což vynikne hlavně na časosběrných videích bouřkových oblaků. U déle trvajících multicel a supercel je zase důležitý jejich vliv na modifikaci okolního prostředí, čímž se podmínky dále komplikují.
Bouřka přichází tiše
Kde přesně se bouřky vytvoří, je velmi obtížné určit. Atmosféru meteorologové v tomto ohledu nejsou schopni pozorovat s dostatečnou přesností. Jinými slovy, řadu lokálních změn meteorologických parametrů prostě nepostřehnou. Jsou sice schopni říct, že vzduch v dané oblasti a čase bude nestabilní, což může vést ke vzniku bouřek, ale nemohou si být stoprocentně jistí, jestli se opravdu vytvoří.
V řadě situací totiž nestabilita v atmosféře nepanuje v celé vrstvě, kde by se mohly bouřkové oblaky tvořit, ale v určitých výškách se vyskytuje teplotní inverze. Pak bývá zásadní otázka, jestli stoupající ohřátý vzduch bude mít dostatek energie, aby tuto inverzi prorazil.
Příklad sondážního měření z Prahy-Libuše ve středu 19. června 2024 v 8 hodin středoevropského letního času
Na druhé straně sestupný proud studeného vzduchu z už existující bouře může na svém čele u zemského povrchu vést k podpoře výstupných pohybů, které pak spustí vznik další bouře – ale taky nemusejí. Anebo rozšiřující se kovadlina bouřkové vysoké oblačnosti zastíní širší okolí, čímž utlumí ohřev zemského povrchu od slunce, a sníží tak kolísavost vzduchu.
A tohle všechno dohromady předpovídání bouřek komplikuje.
Technologie pomáhají
V dnešní době mají meteorologové k dispozici širokou paletu nástrojů, které předpověď bouřek usnadňují. Základním zdrojem informací jsou výstupy numerických předpovědních modelů, které poskytují doslova desítky parametrů souvisejících s bouřkami a s nimi spojenými doprovodnými jevy. Od údajů o aktuálně dostupné energii, kterou můžou bouřky potenciálně využít, přes parametry zaměřené na iniciaci a spouštěče bouřek až po údaje o množství srážek a potenciální možnost vzniku rychlých povodní.
Údaje o bleskové aktivitě jsou k dispozici například na stránkách blesky.bourky.cz. Zde údaje o blescích 17. 6. 2024
K dispozici je taky pravděpodobnost výskytu krup a jejich možná velikost nebo nárazy větru a nebezpečí vzniku tornád. Problém je, že v řadě případů se i v potenciálně výrazné bouřkové situaci modely často neshodnou v lokalizaci bouřek nebo v tom, zda a jak silné bouřky nakonec můžou vzniknout. Dále je nutné zdůraznit, že modelová představa o vývoji se může od reality někdy více, jindy méně lišit.
Meteorolog pak před sebou může mít velmi rozdílné výsledky různých modelů. Důležité je proto velmi pečlivé zvážení všech faktorů, které můžou hrát roli, a samozřejmě v neposlední řadě i využití zkušeností – ale s uvědoměním si toho, že každá situace je jedinečná a v detailech neopakovatelná.
