Umělá inteligence předpověděla zrádnou trasu ničivého hurikánu lépe než klasické modely

Před několika týdny zasáhl Karibik ničivý hurikán. A poprvé se stalo, že umělá inteligence předpověděla jeho dráhu lépe než klasické modely založené na superpočítačích.

Na začátku července zasáhl Karibik hurikán Beryl. Meteorologové předpovídali několik scénářů, jak se tato tropická bouře bude vyvíjet dál a jaká místa může ohrozit. Predikce ukazovaly na to, že hurikán vpadne do Mexika. Jenže tato předpověď založená na pozorování z letadel, satelitů i meteorologických bójí spočítaná na superpočítačích nevyšla.

Beryl totiž zasáhl Texas, kde připravil o život tři desítky lidí a způsobil škody ve výši přes šest miliard dolarů. A přesně to předpovídal jiný model: umělá inteligence (AI) vytvořená lidmi z Google. Tento model přitom běžel na mnohem slabších počítačích a nepotřeboval ani tuny dat, stačila mu jen znalost vlastností atmosféry, upozorňuje deník New York Times.

Revoluce v meteorologii?

Tento model se jmenuje GraphCast, provozuje ho společnost DeepMind vlastněná Googlem. Její výsledek překvapil jen část vědců; „Je to opravdu úžasné,“ řekl pro New York Times Matthew Chantry, specialista na umělou inteligenci v Evropském centru pro střednědobé předpovědi počasí. Právě model této agentury nedokázal vývoj hurikánu Beryl předpovědět ani zdaleka tak dobře jako konkurenční umělá inteligence. Vědec uvedl, že GraphCast a další podobné AI mohou jeho agenturu v předpovídání dráhy hurikánů překonat.

Není to poprvé, co se něco takového potvrdilo, ale tentokrát se to podařilo poprvé u tak velké, nebezpečné a smrtící události, jakou byl hurikán Beryl. Přitom GraphCast existuje teprve něco přes rok. Má ale už nyní několik fascinujících vlastností, jež ho odlišují od toho, jak se počasí předpovídalo doposud.

Rychlý i přesný

Podle Google DeepMind je její AI v přesnosti předpovídání počasí extrémně rychlá, krátkodobé predikce umí navrhnout během několika sekund, desetidenní předpověď jí trvá na běžném stolním PC méně než minutu. Pro srovnání: klasická předpověď se vytváří nejméně několik hodin, přičemž se ale musí používat superpočítače.

Podle Google přesnost GraphCastu výrazně překonává současné meteorologické systémy v 90 procentech z 1380 ukazatelů. Umělá inteligence je také lepší v předpovídání závažných povětrnostních jevů, včetně extrémních teplot a sledování tropických cyklón, vysvětlují vědci ze společnosti Google DeepMind ve svém článku v časopise Science.

Jak je možné, že je AI tak dobrá? Základem jejího úspěchu je trénink. Její autoři ji vycvičili na čtyřiceti letech historických údajů o počasí; tento trénink zabral asi čtyři týdny a 32 počítačů.

Na výsledky tohoto modelu (i dalších AI predikcí) je možné se podívat zde.

Pro srovnání: normální předpovědi počasí počítají superpočítače, které provádějí složité výpočty na základě pozorování z meteorologických stanic, družic a bójí. Což je nákladný a časově náročný proces, například Evropskému centru pro střednědobou předpověď počasí v Itálii trvá šest hodin, než vytvoří nejpřesnější předpověď počasí na světě. Tento proces se přitom musí opakovat každých šest hodin, obvykle čtyřikrát denně, každý den v roce. Náročnost je tak velká proto, že se musí počítat nesmírně složité rovnice popisující počasí.

Obecně platí, že tento způsob počítání se dá jen velmi obtížně vylepšit – v podstatně jen zvýšením výkonu počítačů, což je extrémně drahé.

Proč je AI tak dobrá?

Podle výše odkazované studie v odborném časopise Science dokáže tato umělá inteligence v datech za desítky let najít a rozpoznat vzory, které není snadné vidět v rovnicích. A to pak může využít ke zlepšení přesnosti předpovědí počasí. V podstatě by se to dalo s lehkou nadsázkou srovnat s tím, jako by nějaký renesanční obraz popisovalo sto obyčejných lidí a jeden expert se špičkovou znalostí tématu získanou desítkami let.

GraphCast je díky tomu také z hlediska energetické účinnosti asi tisíckrát levnější než běžné metody předpovědi počasí, uvádí deník Financial Times.

Co AI neumí

Obecně platí, že AI umí velmi dobře předpovídat běžné situace. Setkala se s nimi mnohokrát, má s nimi spoustu „zkušeností“. Ale méně dobrá už je v predikci extrémů. Meteorolog České televize Michal Žák to nedávno popsal na konkrétním příkladu: „Při předpovědi tropických cyklón jsou AI modely schopné velmi dobře předpovědět dráhu, kudy postupují. Výrazně hůř se ale potýkají s předpovědí větru, který cyklóna přinese. Srovnání ukázala výrazně slabší vítr, navíc s nereálně symetrickým rozložením rychlostí kolem středu cyklóny.“

„Tato situace neznamená smrt klasických předpovědních modelů, založených na podrobném popisu fyziky atmosféry. Tyto totiž zůstanou klíčovou složkou pro vytváření počátečních podmínek potřebných pro provoz těchto modelů. Jako nadějná ale vypadá hybridní cesta, která by spojovala výhody fyzikálních modelů a modelů založených na AI,“ dodává Žák.

Naděje pro budoucnost?

Google je jedním z partnerů nové iniciativy Světového ekonomického fóra, Aliance pro správu umělé inteligence, která sdružuje přední aktéry na tomto poli. Cílem je zajistit, aby AI byly používané zodpovědně a ve prospěch lidstva.

GraphCast by v tom mohl pomoci. Mohl by se totiž začít využívat i na další podobné analýzy týkající se i jiných problémů. Podle DeepMindu by to mohly být třeba i změny klimatu, ekologie, energetika, zemědělství a spousta dalších hrozeb.

Tato technologie by tak mohla pomoci při předpovídání extrémních povětrnostních jevů způsobených klimatickou krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...