Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.
Prach ze saharské pouště v zimě dusí Kanárské ostrovy. Do oceánů a pralesů však přináší život
Výhled na vulkán El Teide od pobřeží zahalil mlžný opar. Vidět nejsou ani další vrcholy obklopující nejvyšší horu Španělska, která se tyčí z Atlantického oceánu na Tenerife, největším z Kanárských ostrovů. Nedohlédnout na masivní sopku je značně nezvyklé, její dýmající kráter leží ve středu ostrova a výhled na vrchol se tak obvykle nabízí ze všech světových stran.
Teď ale El Teide zakrývá šedivá clona a z vrcholu zase není vidět na oceán. I v noci mnohá světla z pouličních lamp a oken domů šplhajících se po strmých svazích nezvykle zmatněla a ta vzdálenější zcela zmizela. Na Kanárské ostrovy totiž dorazila La Calima.
Ostrovy leží zhruba na úrovni jižního Maroka, u pobřeží se teploty i v zimních měsících drží pohodlně nad 20 stupni Celsia a stávají se tak oblíbeným útočištěm tepla chtivých evropských turistů. Zeměpisná šířka a blízkost afrického kontinentu ale mají i svá úskalí. Zejména v zimě totiž silné větry vanoucí z východu přinášejí písek ze Sahary.
GALERIE
Ostrov Tenerife před a během La Calimy
La Calima, jak jevu říkají místní, připadá neuvyklým evropským očím jako zvláštní směsice těžké podzimní mlhy a písečné bouře. Jemný prach znenadání zakryje slunce a značně sníží viditelnost. Silný vítr k tomu nejen ohýbá palmy a žene vodu oceánu na skaliska ve vysokých vlnách, ale také mete prach do očí a jemný písek v prudkých nárazech větru štípe do holých nohou.
Trvat může několik dní, ale i dva týdny. Obvykle se drží hustá oblaka prachu u pobřeží. Zahalit ale mohou jak vulkán El Teide, tak všechny z Kanárských ostrovů.
La Calima se objevuje zejména v zimních měsících a může značně ochromit život více než dvou milionů obyvatel a dalších milionů turistů, kteří na ostrovy během roku zavítají. Například v únoru roku 2020 přivál vítr ze Sahary takové množství písku, že všepohlcující mlha dostala silně oranžovou barvu. Viditelnost klesla jen na několik metrů, což ochromilo veškerou dopravu.
Letiště na ostrově Gran Canaria v únoru 2020
Všechna letiště na ostrovech tehdy zrušila na několik dní veškeré spoje a uvěznila tak v písečné bouři tisíce turistů. Viditelnost na silnicích byla tak špatná, že se řidičům uzavřely hlavní tahy. Silný vítr navíc značně ztížil boj s lesními požáry, kvůli kterým se musely evakuovat stovky lidí. Množství prachových částic překročilo bezpečný limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací čtyřicetkrát. Tak extrémní počasí však není obvyklé, s La Calimou se obyvatelé setkávají několikrát ročně a většinou je o poznání mírnější.
Prach ze Sahary dopadá na lidské zdraví
Přesto má i mírný průběh jevu neblahé účinky na zdraví. Částice dopadající na Kanárské ostrovy jsou zhruba poloviční velikosti než částice, které je schopné zachytit lidské oko. Vysoká koncentrace takto malých částic ve vzduchu pak v dlouhodobém měřítku vede ke vzniku respiračních onemocnění nebo k vyšší úmrtnosti nejmenších dětí, jak dokazuje studie Jen Burneyové z Kalifornské univerzity publikovaná v roce 2020 v časopise Nature Sustainability.
Ve výzkumu se vědci zaměřili na vliv prachu v ovzduší v západní Africe během patnácti let. V případě, že na západě Afriky zhoustl vzduch kvůli malým částicím o 25 procent, snížila se pravděpodobnost, že se dítě dožije jednoho roku, o 18 procent. „Když se oblaka prachu přesunula na trochu jiná místa, mělo to skutečný dopad,“ uvedla Burneyová pro National Geographic.
Prach ze Sahary navíc nepochází pouze z oblastí s fotogenickými dunami, po jejichž vrcholcích putují beduíni na velbloudech. V některých oblastech na okraji pouště stojí továrny a bují těžký průmysl. Toxiny a nebezpečné látky se dostávají do prachu, který poté větrné proudy roznášejí téměř po celém světě. Při rozborech v prachu vědci objevili například i pesticidy, které se využívají v zemědělství k hubení plevelu a škůdců. Výzkumníci se domnívají, že to můžou být právě pesticidy přenášené prachem ze Sahary, které snižují schopnost obnovy korálů u břehů americké Floridy.
Co škodí plicím lidským, pomáhá plicím planety
Ačkoliv mraky saharského prachu na Kanárských ostrovech, ale i v dalších regionech, kam je dovane vítr, mohou působit problémy, pro světový ekosystém jsou zároveň naprosto klíčové. Z vysušené pouštní oblasti větry každý rok odnesou asi 180 milionů tun jemného prachu bohatého na minerály. Atmosférou putuje díky horkému vzduchu tisíce kilometrů a často zasáhne i Severní a Jižní Ameriku.
Významný je ale saharský prach zejména pro oceány. Obsahuje hlavně fosfor a železo, a když prach usedne na hladinu oceánu, přinese do něj živiny potřebné pro plankton. Podle studie amerických vědců zveřejněné v roce 2014 v časopise Nature pochází až 70 procent železa pro fotosyntézu v Tichém oceánu právě ze Sahary.
Prašná mračna jsou také klíčová pro Amazonii. Půda, ze které vyrůstají deštné pralesy, je totiž překvapivě chudá na živiny a postrádá některé minerály klíčové pro růst vegetace. Častý déšť navíc živiny rychle smývá. Saharský písek padající do korun pralesních stromů dodává hlavně fosfor. Podle některých vědců to může být právě prach ze Sahary, který umožnil vývoj tak bujného amazonského ekosystému na poměrně nevýživné půdě.
Prach jako divoká karta globálního oteplování
Otázkou je, jak tento jev ovlivní globální oteplování. Někteří odborníci předpokládají, že prachu ze Sahary v atmosféře spíše přibyde. Klimatická výzkumnice Natalie Mahowald z univerzity v americkém Cornellu upozorňuje, že během dvacátého století nejspíš došlo ke zvýšení množství prachových částic. Polovinu připisuje hospodářství okolo Sahary, polovinu klimatickým změnám.
Naopak modely vesmírné agentury NASA předpovídají, že množství prachu ze Sahary v ovzduší klesne během následujícího století na minimum posledních dvaceti tisíc let.
La Calima na ostrově Tenerife
Nejasné jsou také možné dopady eventuálních změn. Jemný prach má totiž potenciál globální oteplování jak urychlit, tak zmírnit. Pokud se například oblak dostane v ovzduší mezi slunce a oceán, sluneční energii odrazí tento světlý mrak lépe než tmavá hladina. Pokud se ale prach snese do mrazivých částí planety, znečistí bílou sněhovou pokrývku. Sluneční paprsky pak takový sníh hůře odráží, což může vést k jeho tání, a tedy ke zvyšování teploty.
Ačkoliv se předpovědi vědců liší, na jednom se shodují – jejich nejisté predikce potvrdí, či vyvrátí, jen čas. Do té doby by si měl každý, kdo plánuje dovolenou na Kanárských ostrovech, kromě plavek a opalovacího krému přibalit i něco ke čtení. Pro případ, že se venkovní vzduch stane nedýchatelným.