Škůdci

Teplejší počasí nahrává šíření škůdců. Housenky nočního motýla bekyně zlatořitné už zničily skoro celou ovocnou alej na Třeboňsku. Ve větším množství navíc vyvolávají alergické reakce. Problémy může stromům i člověku způsobit také invazivní ploštice síťnatka platanová. Větší hrozbou jsou ale komáři. Podle vědců je otázkou času, kdy se v tuzemsku usadí ti tropičtí. Nejnebezpečnějším parazitem v Česku zůstává klíště, které se dostává i do vyšších poloh.

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.

Fotbalisty v brněnské části Jundrov trápí divoká zvěř. V uplynulém týdnu jim prasata hned dvakrát poničila hřiště, škody dosahují statisíců korun. Na škůdce teď mají políčeno tamní myslivci. Sportovci z Jundrova každopádně přišli o domácí prostředí, na tréninky i zápasy musí jezdit k soupeřům. Delší dobu už divočáci trápí také zahrádkáře v přilehlé zahradní kolonii, nejčastěji se setkávají s rozrytými záhony nebo zničenými ploty.

Kávy bude podle klimatologických modelů méně a stane se tedy dražší. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity hledají řešení tohoto problému v takzvaných agrolesnických systémech.

Sněmovna schválila pravidla, která mají přinést rozmanitější složení lesů. Jedná se o největší úpravu hospodaření v lesích od poloviny devadesátých let. Novelou zákonodárci reagují na klimatickou změnu i zkušenosti z kůrovcové kalamity. Stav českých lesů se postupně podle expertů zlepšuje. I tak je ale stále ohrožuje sucho, vítr a hlavně škůdci.

Radnice ve Vysokém Mýtě nechá ve městě pokácet víc než osmdesát stromů – jehličnanů, vesměs borovic a smrků, které usychají. S problémem se potýkají i jiná města a jde o dlouhodobější trend nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Někteří experti přisuzují hynoucí jehličnany klimatické změně.

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

České lesy zažily během dvacátého století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je teď větší počet stinných porostů s nadbytkem živin než v době před druhou světovou válkou. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že se nejvíc zmenšila různorodost u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Ve Středočeském a Ústeckém kraji hlásí zemědělci stejné problémy s hraboši, jako tomu bylo při loňské kalamitě. Přemnožená zvířata zde podle zemědělského svazu poškodila přes osmdesát procent úrody a ministerstvo zemědělství na nejpostiženějších místech povolilo použít jed Stutox II. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka se tím ale příroda vychyluje z normálu a navíc dochází k ohrožení populace sýčků. O tématu v Událostech, komentářích diskutoval s ředitelem sekce zemědělských vstupů Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského Miroslavem Floriánem.

Speciálně vycvičení psi by mohli být výraznou pomocí v boji proti kůrovci. Experti zemědelské univerzity ve spolupráci s kynology ověřují, jak spolehlivě dokáží psi v lese rozpoznat napadený strom, a to ještě dřív než třeba zkušení lesníci. Lýkožrouty by tak mohli zlikvidovat ještě před výrazným rozmnožením, které je pro stromy fatální.

Po suchu a problémech s hraboši trápí zemědělce v těchto týdnech jiný škůdce. Stromy v sadech i zelenina jsou obsypané mšicemi. Ty letos škodí i na plodinách, na kterých v minulých letech neparazitovaly. Mšice mohou způsobit neplodnost napadených výhonů v příštím roce nebo přispět k přenosu závažných virových onemocnění stromů.

Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.

Moravští zemědělci varují před přemnoženými hraboši – plodiny ničí ve velkém. Někteří pěstitelé už teď vědí, že leckde nesklidí vůbec nic. Odborníci se kvůli tomu v úterý mimořádně sjeli na jednání do Kroměříže.