Kávy bude podle klimatologických modelů méně a stane se tedy dražší. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity hledají řešení tohoto problému v takzvaných agrolesnických systémech.
Kdo má rád kávu, měl by se připravit na to, že už nebude pro každého. Prognostické modely totiž předpovídají této rostlině špatnou budoucnost. Předpovědi jsou špatné pro druh Coffea arabica, lokalit vhodných pro jeho pěstování má totiž vlivem oteplování planety razantně ubývat. Buď by tedy pěstitelé museli skončit, anebo přejít na druh známý jako robusta, který ale nedává tak dobrou chuť. Káva přitom poskytuje obživu 125 milionům lidí po celém světě. Co s tím? Problém řeší mimo jiné i brněnští vědci.
Tým Lenky Ehrenbergerové z Ústavu botaniky, dendrologie a geobiocenologie se snaží svými výzkumy zabránit nejhorším scénářům. První výzkum se uskutečnil v Peru, další měření následovala v Nikaragui, Kambodži, Kostarice a Mexiku v takzvaných agrolesnických systémech. „Káva se v těchto oblastech pěstuje společně se stromy. Hlavním cílem výzkumu je proto zjistit, jak zástin dřevin ovlivňuje kávovníky, jestli je to vhodný nástroj pro boj se změnou klimatu,“ vysvětluje Ehrenbergerová.
Pěstování zemědělských plodin pod stromy je označováno jako agrolesnický systém a jedná se o způsob pěstování, který oproti monokulturnímu zvyšuje biodiverzitu, chrání půdu proti erozi, diverzifikuje produkci pěstitelů a v případě kávovníku pomáhá vytvořit lepší mikroklima pro rostliny.
Klima a nemoci
Teplejší klima u kávy přináší častý problém: více škůdců, kteří v teple lépe prosperují. Právě proto se jeden z klíčových bodů výzkumu zaměřil na výskyt takzvané kávové rzi, což je choroba, která ve velké míře decimuje plantáže a v některých letech se kvůli ní zvyšovala cena na světových trzích.
„Větší míra výskytu kávové rzi na zastíněných agrolesnických plantážích je často důvodem, proč pěstitelé kácí stromy a přechází na monokulturní pěstování. V naší studii se však tento trend nepotvrdil. Daleko větší roli hrála hustota výsadby kávovníku a také vyšší věk rostlin,“ řekla Ehrenbergerová. Odborníci proto pěstitelům doporučili snížit hustotu výsadeb a plantáže obnovovat dříve.
Agrolesnické systémy jsou vhodné také kvůli prodeji dřeva, který může být dalším zdrojem příjmu. „Hlavními stínícími druhy v oblasti byly místní druhy dřevin rodu Inga, ze kterých se dřevo téměř nevyužívá, a dále introdukované dřeviny jako eukalypty a borovice. Eukalyptus není vhodný vzhledem k vysokým nárokům na vodu, borovice kvůli hustému zástinu,“ uvedla Ehrenbergerová.
Vhodnější jsou prý místní druhy, které dobře poslouží ke stínění a mají dobré přírůstky. Pěstitelům vědci doporučili stále zelený jehličnan z horských deštných pralesů Jižní Ameriky rodu Retrophyllum.
Vědci zkoumali také závislost velikosti zrn na míře stínění. Rozdíl ale nezjistili, takže se nenaplnily ani obavy, že kvůli zástinu nebude káva dostatečně dorůstat.
Do budoucna chtějí výzkumníci nové výzkumné pozemky i v Etiopii, kde dlouhodobě působí. V současnosti také jednají s několika univerzitami, převážně z Latinské Ameriky, s cílem vytvořit jednotnou metodiku měření na kávových plantážích.
