Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Když goliáš roztáhne svá křídla a začne jimi mávat, zní to podle těch, kdo to mohli zaslechnout, jako malý vrtulník. Přes deset centimetrů dlouhý brouk váží až 50 gramů – jako dvacet nejmenších kolibříků dohromady. Goliáš je masivní, jeho tělo je kryté robustním chitinovým brněním a vypadá nezranitelně. Přesto vymírá.

V afrických tropických lesích žije pět různých endemických druhů goliášů. Tento hmyz patří mezi vrubouny, skupinu brouků, ve které jsou třeba i zlatohlávci nebo chrousti. Lidé v Pobřeží slonoviny si je spojují se vzpomínkami na dětství, kdy jimi strašili své kamarády. Tento brouk je totiž tak velký, že dokáže zakrýt téměř celou dlaň dospělého člověka.

Teď už ho ale většina dětí v této africké zemi nepozná – nikdy ho totiž neviděla. V posledních dvaceti letech je jich v tamější přírodě stále méně. Platí to zejména pro dva druhy – Goliathus regius a Goliathus cacicus. Výskyt prvního druhu se snížil o polovinu, v druhém případě jde dokonce až o osmdesátiprocentní pokles.

Goliáš se dá snadno poznat podle jeho pruhovaného bílo-černého krunýře, samci jsou také vybaveni párem rohů, které tvoří písmeno Y.

Zdravý les plný goliášů

„Vrubouni goliášové jsou výborní ukazatelé zdravého lesa. Pokud se v lese hojně vyskytují, znamená to, že tamní ekosystém je v dobrém stavu a daří se v něm i ostatním druhům. Pokud však jejich populace klesá, značí to, že lesní prostředí je narušené,“ uvedl profesor biostatistiky a ekologie na tožské univerzitě v Lomé Luca Maria Luiselli. Společně se svými kolegy napsal článek, který se zabývá úbytkem populace tohoto hmyzu.

Larvy vrubounů jsou všežravé – živí se masem a rostlinnými zbytky. Recyklují tak organické látky v lese a zároveň jsou potravou pro mnohé jiné živočichy, což vede k tomu, že se díky nim přesouvají živiny v lesním ekosystému, vysvětlil jejich důležitou roli Luiselli na populárně-vědeckém webu The Conversation.

Dospělí jedinci se pak živí mízou jen několika druhů stromů. Často jde o kakaovníky nebo kávovníky – na Pobřeží slonoviny připadlo v roce 2022 téměř čtyřicet procent světové produkce kakaa. Populaci vrubounů nicméně plantáže ohrožují: dospělí brouci se sice stromy živí, larvy ale potřebují bohatší ekosystém, který jim „průmyslové“ pěstování kávy a kakao nenabízí.

To ale není jediným nepřítelem goliášů. Jejich „Davidem“ jsou i pytláci. Ti je rádi loví a pak je prodávají na ilegálním trhu sběratelů. Na internetovém aukčním portálu eBay lze koupit jeden exemplář i za stovky dolarů.

Bez ochrany hrozí, že vymizí ze vzpomínek obyvatel Pobřeží slonoviny úplně, varují přírodovědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.