Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Když goliáš roztáhne svá křídla a začne jimi mávat, zní to podle těch, kdo to mohli zaslechnout, jako malý vrtulník. Přes deset centimetrů dlouhý brouk váží až 50 gramů – jako dvacet nejmenších kolibříků dohromady. Goliáš je masivní, jeho tělo je kryté robustním chitinovým brněním a vypadá nezranitelně. Přesto vymírá.

V afrických tropických lesích žije pět různých endemických druhů goliášů. Tento hmyz patří mezi vrubouny, skupinu brouků, ve které jsou třeba i zlatohlávci nebo chrousti. Lidé v Pobřeží slonoviny si je spojují se vzpomínkami na dětství, kdy jimi strašili své kamarády. Tento brouk je totiž tak velký, že dokáže zakrýt téměř celou dlaň dospělého člověka.

Teď už ho ale většina dětí v této africké zemi nepozná – nikdy ho totiž neviděla. V posledních dvaceti letech je jich v tamější přírodě stále méně. Platí to zejména pro dva druhy – Goliathus regius a Goliathus cacicus. Výskyt prvního druhu se snížil o polovinu, v druhém případě jde dokonce až o osmdesátiprocentní pokles.

Goliáš se dá snadno poznat podle jeho pruhovaného bílo-černého krunýře, samci jsou také vybaveni párem rohů, které tvoří písmeno Y.

Zdravý les plný goliášů

„Vrubouni goliášové jsou výborní ukazatelé zdravého lesa. Pokud se v lese hojně vyskytují, znamená to, že tamní ekosystém je v dobrém stavu a daří se v něm i ostatním druhům. Pokud však jejich populace klesá, značí to, že lesní prostředí je narušené,“ uvedl profesor biostatistiky a ekologie na tožské univerzitě v Lomé Luca Maria Luiselli. Společně se svými kolegy napsal článek, který se zabývá úbytkem populace tohoto hmyzu.

Larvy vrubounů jsou všežravé – živí se masem a rostlinnými zbytky. Recyklují tak organické látky v lese a zároveň jsou potravou pro mnohé jiné živočichy, což vede k tomu, že se díky nim přesouvají živiny v lesním ekosystému, vysvětlil jejich důležitou roli Luiselli na populárně-vědeckém webu The Conversation.

Dospělí jedinci se pak živí mízou jen několika druhů stromů. Často jde o kakaovníky nebo kávovníky – na Pobřeží slonoviny připadlo v roce 2022 téměř čtyřicet procent světové produkce kakaa. Populaci vrubounů nicméně plantáže ohrožují: dospělí brouci se sice stromy živí, larvy ale potřebují bohatší ekosystém, který jim „průmyslové“ pěstování kávy a kakao nenabízí.

To ale není jediným nepřítelem goliášů. Jejich „Davidem“ jsou i pytláci. Ti je rádi loví a pak je prodávají na ilegálním trhu sběratelů. Na internetovém aukčním portálu eBay lze koupit jeden exemplář i za stovky dolarů.

Bez ochrany hrozí, že vymizí ze vzpomínek obyvatel Pobřeží slonoviny úplně, varují přírodovědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 1 hhodinou

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.