Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.
Čeští vědci popsali geny, které se starají o kvetení, může to vylepšit úrodu
Přírodovědci studovali geny zodpovědné za vývoj květů u rostliny silenky širolisté. Jde o rostlinu, která má oddělené pohlaví, což u rostlin není běžné.
V projektu, který stále pokračuje, chtěli vědci z Biofyzikálního ústavu studovat květní orgány silenky v přirozeně vlhkém stavu pomocí pokročilých mikroskopických metod.
K makroskopickému zobrazení celých částí květů s rozpoznáním detailů s rozlišením v řádu stovek nanometrů klasická světelná ani elektronová mikroskopie nestačily. Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV (ÚPT) jim ale poskytli vylepšenou metodu, která se jmenuje environmentální rastrovací elektronová mikroskopie. Biofyzici díky ní našli a popsali rozdíly mezi jednotlivými pohlavími této rostliny.
„Díky tvorbě hermafroditních jedinců pomocí různých činidel jsme nalezli několik genů, které hrají roli při vývoji květu. Silenka je ideální model pro podobné studie, protože na rozdíl od většiny rostlin má tak jako člověk oddělená pohlaví,“ uvedl Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu.
Chmel: Pivo pochází ze samic
„Přepínání mezi samčím a samičím pohlavím, eventuálně pochopení vzniku různých intersexuálních jedinců, je nejen zajímavým fenoménem základního výzkumu, ale může nalézt uplatnění třeba v zemědělství. Jako příklad může sloužit chmel, kdy chmelové šišky jsou, zjednodušeně řečeno, produktem jenom samičích rostlin,“ dodal.
Výzkum by v budoucnu mohl pomoci získat odrůdy s vyšší odolností proti extrémním klimatickým jevům nebo škůdcům. Studii publikoval časopis Journal of Experimental Botany. Na výzkumu spolupracovali vědci z ÚPT a Biofyzikálního ústavu AV.
