Šlechtění

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

U rybníka Velebil na Českobudějovicku začali veterináři likvidovat ptáky z několika hejn firmy Rybářství Nové Hrady, u kterých se prokázala ptačí chřipka. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku. Po žádosti chovatele vybrali veterináři přes čtyři stovky ptáků z několika linií a hejn, které zatím ušetří, aby zůstalo šlechtění zachované.

Někteří obyvatelé Novosibirska mají netradiční domácí mazlíčky. Přímo v bytech chovají lišky. Ty jsou potomky pokusu sovětského genetika Dmitrije Beljajeva, jemuž se během čtyř dekád podařilo přísnou selekcí lišky domestikovat. Sovětští šlechtitelé se podle některých zvěstí pokoušeli také o bojového losa, oficiálně to však nikdo nepotvrdil.

Novou a odolnější odrůdu meruněk vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.