Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
Ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu nová pravidla, která usnadní přístup k novým rostlinám odolným vůči klimatickým změnám a škůdcům, poskytujícím vyšší výnosy nebo vyžadujícím menší množství pesticidů. Prostředkem budou geneticky vylepšené plodiny neboli NGT – nové genomové techniky. Nejde o geneticky upravené plodiny (GMO), ale o chirurgicky přesné změny genů pomocí techniky genetických nůžek.
Na pozměněných pravidlech pro nové genomové techniky (NGT) se europarlament a Rada EU předběžně dohodly v prosinci 2025, ve středu 17. června je Evropský parlament schválil. Podle nových pravidel budou rostliny upravené pomocí NGT rozdělené do dvou kategorií.
Rostliny s omezeným počtem a typem změn, které by mohly vzniknout i konvenčním šlechtěním, budou zařazeny do kategorie NGT-1 a bude se s nimi zacházet jako s konvenčními rostlinami.
Všechny ostatní rostliny upravené pomocí NGT budou spadat do kategorie NGT-2 a budou i nadále podléhat stávajícím přísným pravidlům pro GMO, která zahrnují posouzení rizik, povolování, označování, sledovatelnost a možnost členských států upustit od pěstování. Zjednodušeně tato změna otevírá cestu jen pro menší změny, ne pro nějaké divoké genetické experimenty.
Injekce pro evropské zemědělství
Cílem nových pravidel je zvýšit udržitelnost a odolnost evropského potravinářství tím, že se umožní inovace v oblasti udržitelného zemědělství prostřednictvím vývoje a přístupu ke zlepšeným odrůdám rostlin. Ty vzniknou pomocí takzvané genové editace a díky těmto změnám mohou získat vlastnosti, které jsou prospěšné.
Například se stanou odolnějšími vůči suchu nebo horku, nebudou tak zranitelné škůdci, ale také budou poskytovat vyšší výnosy nebo nebudou potřebovat tolik hnojiv a pesticidů. Několik produktů vyrobených z rostlin NGT je již na trhu nebo se nachází v pokročilé fázi vývoje mimo EU, například pšenice s nízkým obsahem lepku, brambory odolné vůči patogenům a kukuřice odolná vůči suchu.
Česko je na změnu připravené
Čeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR odhadují, že do roku 2030 bude na trhu několik stovek NGT plodin, zaměřených na odolnost vůči patogenům a stresu (sucho, zasolení půdy, vyšší teplota), na zvýšení nutriční hodnoty, snížení obsahu alergenů a toxinů nebo na zlepšení výnosů a trvanlivosti.
V České republice už v minulosti probíhal rozsáhlý výzkum těchto plodin s cílem připravit české zemědělství na budoucí schválení. Zapojila se do něj rozsáhlá skupina vědeckých institucí. Například ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity používají CRISPR/Cas ke zlepšení teplotní tolerance u řepky, vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ve spolupráci s University of Minnesota dokázali pomocí NGT cíleně modifikovat genom rajčete tak, aby došlo k vyšší produkci antokyanů, což jsou látky důležité pro lidské zdraví.
Dalším z projektů je modifikace řasových kultur ve spolupráci s třeboňským Centrem Algatech. Vědci z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích využívají cílené úpravy pomocí CRISPR/Cas při studiu hořkých látek ve chmelu, což by mohlo mít význam nejen pro pivovarnictví, ale i pro farmakologický průmysl. A na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy se testovala optimalizace postupu úpravy genomu u brambor.
Editace není modifikace
Na tiskové konferenci, kde byl výsledek hlasování představen, uvedla europoslankyně Jessica Polfjärdová, že tyto nové genomové techniky NGT opravdu nejsou GMO. Rozdíl sice může vypadat jen drobně, ale je zásadní. U geneticky modifikovaných plodin se do rostlin vnášejí cizí geny – například se obilí obohatí o geny nějaké bakterie, což mu dá jiné vlastnosti.
Naproti tomu se u NGT pomocí nějakého genetického nástroje, jako jsou nejčastěji genetické nůžky CRISPR/Cas, z genomu rostliny jen něco odstraní nebo se posílí nějaká už existující vlastnost. V podstatě to tedy nevnáší do rostliny nic nového, stejné změny by se dalo dosáhnout zřejmě i šlechtěním, jen by to trvalo stovky let a stálo by to spoustu peněz. U editace genů tedy nezůstává v rostlině žádná cizí DNA, takže ji laboratorně nelze odlišit od rostliny, která by stejnou mutaci získala přirozeně nebo klasickým šlechtěním.
Oproti tomu u GMO vzniká organismus, který by se v přírodě sám o sobě nikdy nemohl vyvinout, protože kombinuje DNA z druhů, mezi kterými by k přenosu genů přirozenou cestou nedošlo.
