Někteří obyvatelé Novosibirska mají netradiční domácí mazlíčky. Přímo v bytech chovají lišky. Ty jsou potomky pokusu sovětského genetika Dmitrije Beljajeva, jemuž se během čtyř dekád podařilo přísnou selekcí lišky domestikovat. Sovětští šlechtitelé se podle některých zvěstí pokoušeli také o bojového losa, oficiálně to však nikdo nepotvrdil.
V Novosibirsku chovají vyšlechtěné lišky. Legendy mluví i o Stalinových bojových losech
3 minuty
Horizont ČT24: Domestikované lišky
Julie Šechtmanová venčí lišáka Inariho na vodítku už tři roky. Nezvyklý čtyřnohý obyvatel výškového domu v Novosibirsku vyžaduje velmi intenzivní péči. „Trvalo nám dva roky, než jsme s ním mohli chodit ven, mohli ho nechat samotného a nemuseli se bát o věci. S liškou musíte být pořád,“ popisuje chovatelka.
S nápadem domestikovat lišky přišel sovětský genetik Dmitrij Beljajev v roce 1959. „Lišky se vybraly hlavně kvůli tomu, že jsou velmi příbuzné psům,“ vysvětluje netradiční nápad vedoucí výzkumná pracovnice Vývojové genetické laboratoře novosibirského Ústavu buněčné biologie a genetiky Anastasia Charlamová.
Beljajev měl k dispozici 130 stříbrných lišek z kožešinového chovu. Vybral ty nejkrotší z nich a nechal je rozmnožovat se. Z jejich potomků opět vybíral ty nejkrotší a tak dál. U několikáté generace se objevila zvířata, která vrtěla ocasem nebo olizovala ruku lidem. Měla také vyšší hladinu serotoninu, který tlumí agresivitu.
Nejkrotší potomci nejkrotších rodičů měli také širší lebku, sklopené uši a černobílou srst místo stříbrné. Po čtyřiceti letech se narodily lišky, které bylo možné považovat za domestikované. Výzkum unikátních tvorů pokračuje dodnes. „Hledáme geny, které odlišují divoké lišky od ochočených,“ objasňuje Jurij Gerbek z novosibirského Ústavu cytologie a genetiky.
Mytičtí bojoví losi
Beljajeva výsledek nadchl a pokračoval s obdobnými pokusy i s norky, vydrami nebo potkany. Skončit musel kvůli nedostatku financí.
S myšlenkou domestikovat různá divoká zvířata si podle některých zvěstí sovětský režim zahrával už ve třicátých letech. Diktátor Josif Stalin prý vydal rozkaz vytrénovat k boji losy. Nahradit měli slabší koně především kvůli schopnosti běžet rychleji lesem.
„Později od této myšlenky ustoupili, protože když se los vyplaší, běží, kam chce. Vést ho jako koně a donutit ho zahnout doprava nebo doleva je téměř nemožné,“ připomíná hlavní veterinářka losí farmy v Sumarokovu Natalja Korenkovová. Sovětské úřady však později označily zprávy za aprílový žert.
