Svět se mění stále rychleji – převážně zásluhou člověka. Důsledky některých těchto změn jsou očekávané, jiné paradoxní.
Domestikace 2.0: Podle nové studie si lidé podruhé domestikují vlky
V mnoha oblastech světa dnes probíhá proces, který už jednou skončil domestikací vlka, upozorňuje ve své práci Thomas Newsome a jeho kolegové z University of Sydney. Tento vědec svou práci na toto téma zveřejnil v odborném čísle BioScience.
Zkoumal v ní chování vlků a několika dalších velkých predátorů v kontextu kontaktu s lidmi. Z jejích výsledků vyplývá, že kontaktů mezi lidmi a velkými predátory přibývá. Příčiny jsou dvě: jednak se lidský vliv šíří do čím dál odlehlejších oblastí světa, za druhé se zvířata čím dál více spoléhají na člověka jako zdroj potravy.
2 minuty
Na Šumavu se vracejí vlci
Autor v práci ukazuje, že přibývá situací, kdy se zvířecí druhy mění chováním, migrací i sociálními strukturami tak, aby se přizpůsobovali životu s člověkem. Snaží se tímto způsobem v pro ně čím dál chudším světě získávat potravu z lidského ekosystému.
Od Íránu po Austrálii. Stejné změny po celé planetě
Jako příklad se uvádí střední Írán. Tam se místní populace vlků již zcela odvrátila od lovu divokých zvířat, nyní se prakticky úplně živí již jen domestikovanými zvířaty (kuřaty, kozami) a odpadky. Důsledkem této změny chování jsou větší smečky vlků, které ale mnohem méně mění lovecké revíry a méně migrují.
GALERIE
Vlci v Beskydech roztrhali stádo ovcí. Majitelka má šanci na odškodnění
Téměř stejné změny se právě odehrávají v Austrálii. Tam se divocí psi dingo naučili živit se antropogenními zdroji – tedy nejčastěji odpadky. Také zde se jejich smečky zvětšily a psi se stali více teritoriálními. Jejich chování se čím dál více podobá chování zdivočelých domácích psů. Navíc byla DNA těchto dingů méně různorodá než u těch, kteří ještě žijí v divočině; hlavní příčinou je, že se skupiny méně pohybují, takže se méně kříží s příslušníky jiných smeček.
Svět budoucnosti: hybridi a zdomácnělí vlci
Vědci soudí, že stále častější je u psovitých šelem také hybridizace – tedy že se spolu budou křížit vlci a psi nebo psi a dingové. „Získávání lidských zdrojů v lidmi změněném prostředí může zvyšovat pravděpodobnost neagresivních kontaktů mezi druhy.“ Autoři práce věří, že pokud se v budoucnosti bude ještě zvyšovat závislost vlků na lidmi vytvořených zdrojích, dá se očekávat, že se u nich projeví odpovídající genetické změny.
Největší problém to znamená pro různé pokusy o reintrodukci vlků do jejich přirozeného prostředí – ta může narazit na to, že se do toho vlkům prostě nebude chtít; budou vědět, že získávat potravu ze skládek nebo ohrad je prostě mnohem snazší než lovit králíky.
V závěru práce se autoři ptají, zda vlastně netvoříme podruhé psa – je podle nich možné, že lidmi způsobované změny promění vlky geneticky tak, že se bude jinými formami opakovat domestikace, která proběhla před desítkami tisíc let.
