Liška

Lidé kdysi zřejmě chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe.

Američtí a ruští vědci zkoumají dopad šlechtění na vzhled či mozek lišek. Navazují tak na experiment s domestikací těchto zvířat, který zahájili výzkumníci v tehdejším Sovětském svazu. Na nedávno zveřejněné studii se podílejí vědci z několika amerických institucí a z novosibirského genetického institutu, kde s ochočováním lišek před více než šedesáti lety začali.

Podle nové analýzy se lišky žijící na okrajích měst začínají stále více podobat psům. Autoři studie tvrdí, že se tyto šelmy rychle přizpůsobují novému prostředí a způsobům, jak v něm přežít – podobně se zřejmě začali před desítkami tisíc let domestikovat psi.

Někteří obyvatelé Novosibirska mají netradiční domácí mazlíčky. Přímo v bytech chovají lišky. Ty jsou potomky pokusu sovětského genetika Dmitrije Beljajeva, jemuž se během čtyř dekád podařilo přísnou selekcí lišky domestikovat. Sovětští šlechtitelé se podle některých zvěstí pokoušeli také o bojového losa, oficiálně to však nikdo nepotvrdil.