Lišky žijící ve městech se mění. Vypadá to, jako by se domestikovaly, uvádí studie

Podle nové analýzy se lišky žijící na okrajích měst začínají stále více podobat psům. Autoři studie tvrdí, že se tyto šelmy rychle přizpůsobují novému prostředí a způsobům, jak v něm přežít – podobně se zřejmě začali před desítkami tisíc let domestikovat psi.

Tým vedený Kevinem Parsonsem z Glasgowské univerzity provedl detailní analýzu rozdílů mezi liškami, které ve Velké Británii žijí ve městech a na venkově. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, jakým způsobem se mohli domestikovat psi: tedy jak se z divoké šelmy stalo ochočené zvíře žijící s člověkem pod jednou střechou.

Lišky ve městech

Současná opatření kvůli pandemii covidu-19 vedla v řadě zemí světa k návratu zvířat do měst. V České republice to byli třeba srnci, do tureckých přístavů se vraceli delfíni a ve Velké Británii vstoupily do ulic lišky, které šlo spatřit přímo v centru měst. Už řadu let přitom tato zvířata žijí na předměstích, nebo tam přinejmenším tráví spoustu času při pátrání po potravě. 

„Uvažovali jsme, jestli s rozdíly mezi městskými a venkovskými populacemi lišek souvisí právě tato změna životního stylu. Prozkoumali jsme proto lebky stovek lišek nalezených v Londýně a okolí. Ukázalo se, že městské lišky mají menší kapacitu mozku, ale také odlišný tvar čenichu, který by jim pomohl k získávání potravy v městském prostředí,“ uvedl Parsons. U lišek žijících ve městech byl podle něj také menší rozdíl mezi samci a samicemi.

Nenápadná skoro-domestikace

Tyto změny velmi přesně odpovídaly tomu, co by se očekávalo během procesu domestikace. Zjednodušeně řečeno: přestože městské lišky rozhodně nejsou domestikovány, mění se k podobě známé u mnoha domácích zvířat.

„Je to důležité zjištění, protože interakce mezi lidmi a zvířaty probíhají neustále. Některé ze základních environmentálních aspektů, které se mohly vyskytnout během počátečních fází domestikace u našich současných domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky, byly pravděpodobně podobné podmínkám, za kterých žijí naše městské lišky a jiná městská zvířata dnes. Přizpůsobení se životu kolem lidí ve skutečnosti připravuje některá zvířata na domestikaci,“ doplnil spoluautor studie Andrew Kitchener z Národního muzea ve Skotsku.

Autoři tohoto výzkumu se pak ještě rozhodli otestovat, jestli rozdíly zjištěné mezi liškami z lesů a měst nemají nějakou podobnost s tím, jak se vyvíjely různé druhy lišek ve volné přírodě. Ukázalo se, že způsob, jakým se liší městské a venkovské lišky, se shodoval se změnami, ke kterým u různých druhů této šelmy docházelo po miliony let.

Podle autorů práce tedy tyto změny nejsou způsobeny nějakými náhodnými genetickými změnami, ale dlouhodobým evolučním tlakem, který nutí lišky, aby se přizpůsobovaly prostředí, v němž musí žít. Podle profesora Parsonse tyto reálné změny také velmi přesně odpovídají tomu, jak by se lišky měly měnit podle zákonů evoluční teorie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...