Lišky žijící ve městech se mění. Vypadá to, jako by se domestikovaly, uvádí studie

Podle nové analýzy se lišky žijící na okrajích měst začínají stále více podobat psům. Autoři studie tvrdí, že se tyto šelmy rychle přizpůsobují novému prostředí a způsobům, jak v něm přežít – podobně se zřejmě začali před desítkami tisíc let domestikovat psi.

Tým vedený Kevinem Parsonsem z Glasgowské univerzity provedl detailní analýzu rozdílů mezi liškami, které ve Velké Británii žijí ve městech a na venkově. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, jakým způsobem se mohli domestikovat psi: tedy jak se z divoké šelmy stalo ochočené zvíře žijící s člověkem pod jednou střechou.

Lišky ve městech

Současná opatření kvůli pandemii covidu-19 vedla v řadě zemí světa k návratu zvířat do měst. V České republice to byli třeba srnci, do tureckých přístavů se vraceli delfíni a ve Velké Británii vstoupily do ulic lišky, které šlo spatřit přímo v centru měst. Už řadu let přitom tato zvířata žijí na předměstích, nebo tam přinejmenším tráví spoustu času při pátrání po potravě. 

„Uvažovali jsme, jestli s rozdíly mezi městskými a venkovskými populacemi lišek souvisí právě tato změna životního stylu. Prozkoumali jsme proto lebky stovek lišek nalezených v Londýně a okolí. Ukázalo se, že městské lišky mají menší kapacitu mozku, ale také odlišný tvar čenichu, který by jim pomohl k získávání potravy v městském prostředí,“ uvedl Parsons. U lišek žijících ve městech byl podle něj také menší rozdíl mezi samci a samicemi.

Nenápadná skoro-domestikace

Tyto změny velmi přesně odpovídaly tomu, co by se očekávalo během procesu domestikace. Zjednodušeně řečeno: přestože městské lišky rozhodně nejsou domestikovány, mění se k podobě známé u mnoha domácích zvířat.

„Je to důležité zjištění, protože interakce mezi lidmi a zvířaty probíhají neustále. Některé ze základních environmentálních aspektů, které se mohly vyskytnout během počátečních fází domestikace u našich současných domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky, byly pravděpodobně podobné podmínkám, za kterých žijí naše městské lišky a jiná městská zvířata dnes. Přizpůsobení se životu kolem lidí ve skutečnosti připravuje některá zvířata na domestikaci,“ doplnil spoluautor studie Andrew Kitchener z Národního muzea ve Skotsku.

Autoři tohoto výzkumu se pak ještě rozhodli otestovat, jestli rozdíly zjištěné mezi liškami z lesů a měst nemají nějakou podobnost s tím, jak se vyvíjely různé druhy lišek ve volné přírodě. Ukázalo se, že způsob, jakým se liší městské a venkovské lišky, se shodoval se změnami, ke kterým u různých druhů této šelmy docházelo po miliony let.

Podle autorů práce tedy tyto změny nejsou způsobeny nějakými náhodnými genetickými změnami, ale dlouhodobým evolučním tlakem, který nutí lišky, aby se přizpůsobovaly prostředí, v němž musí žít. Podle profesora Parsonse tyto reálné změny také velmi přesně odpovídají tomu, jak by se lišky měly měnit podle zákonů evoluční teorie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 12 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 15 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 17 hhodinami
Načítání...