Lišky žijící ve městech se mění. Vypadá to, jako by se domestikovaly, uvádí studie

Podle nové analýzy se lišky žijící na okrajích měst začínají stále více podobat psům. Autoři studie tvrdí, že se tyto šelmy rychle přizpůsobují novému prostředí a způsobům, jak v něm přežít – podobně se zřejmě začali před desítkami tisíc let domestikovat psi.

Tým vedený Kevinem Parsonsem z Glasgowské univerzity provedl detailní analýzu rozdílů mezi liškami, které ve Velké Británii žijí ve městech a na venkově. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, jakým způsobem se mohli domestikovat psi: tedy jak se z divoké šelmy stalo ochočené zvíře žijící s člověkem pod jednou střechou.

Lišky ve městech

Současná opatření kvůli pandemii covidu-19 vedla v řadě zemí světa k návratu zvířat do měst. V České republice to byli třeba srnci, do tureckých přístavů se vraceli delfíni a ve Velké Británii vstoupily do ulic lišky, které šlo spatřit přímo v centru měst. Už řadu let přitom tato zvířata žijí na předměstích, nebo tam přinejmenším tráví spoustu času při pátrání po potravě. 

„Uvažovali jsme, jestli s rozdíly mezi městskými a venkovskými populacemi lišek souvisí právě tato změna životního stylu. Prozkoumali jsme proto lebky stovek lišek nalezených v Londýně a okolí. Ukázalo se, že městské lišky mají menší kapacitu mozku, ale také odlišný tvar čenichu, který by jim pomohl k získávání potravy v městském prostředí,“ uvedl Parsons. U lišek žijících ve městech byl podle něj také menší rozdíl mezi samci a samicemi.

Nenápadná skoro-domestikace

Tyto změny velmi přesně odpovídaly tomu, co by se očekávalo během procesu domestikace. Zjednodušeně řečeno: přestože městské lišky rozhodně nejsou domestikovány, mění se k podobě známé u mnoha domácích zvířat.

„Je to důležité zjištění, protože interakce mezi lidmi a zvířaty probíhají neustále. Některé ze základních environmentálních aspektů, které se mohly vyskytnout během počátečních fází domestikace u našich současných domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky, byly pravděpodobně podobné podmínkám, za kterých žijí naše městské lišky a jiná městská zvířata dnes. Přizpůsobení se životu kolem lidí ve skutečnosti připravuje některá zvířata na domestikaci,“ doplnil spoluautor studie Andrew Kitchener z Národního muzea ve Skotsku.

Autoři tohoto výzkumu se pak ještě rozhodli otestovat, jestli rozdíly zjištěné mezi liškami z lesů a měst nemají nějakou podobnost s tím, jak se vyvíjely různé druhy lišek ve volné přírodě. Ukázalo se, že způsob, jakým se liší městské a venkovské lišky, se shodoval se změnami, ke kterým u různých druhů této šelmy docházelo po miliony let.

Podle autorů práce tedy tyto změny nejsou způsobeny nějakými náhodnými genetickými změnami, ale dlouhodobým evolučním tlakem, který nutí lišky, aby se přizpůsobovaly prostředí, v němž musí žít. Podle profesora Parsonse tyto reálné změny také velmi přesně odpovídají tomu, jak by se lišky měly měnit podle zákonů evoluční teorie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...