Ovocnáři na jižní Moravě vyšlechtili Sophinku, novou a odolnější odrůdu meruněk

Novou a odolnější odrůdu meruněk vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

„Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty.

Nová odrůda vznikla křížením odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je i čínský původ. S křížením vědci začali už v roce 1984. Registrací nové odrůdy skončila třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, před Sophinkou fakulta registrovala v roce 2017 ještě odrůdy Adriana, Betinka a Candela.

Rostliny, které lépe přežívají

Kromě odolnosti vůči chorobám se vědci ze Zahradnické fakulty věnují i šlechtění odrůd odolných proti mrazu nebo s prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. V souvislosti s klimatickými změnami a oteplováním se věnují také odrůdám s nízkým požadavkem na období chladu.

Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v Česku, podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk. Šlechtění se přitom věnují pouze na třech místech včetně Zahradnické fakulty v Lednici.

Proč meruňka

Meruňky se v Česku pěstují na zhruba 840 hektarech, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011 až 2017 se pohybovala kolem 6700 tun. Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezónností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení.

Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15 až 25 procent cukru, beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B a jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...