Ovocnáři na jižní Moravě vyšlechtili Sophinku, novou a odolnější odrůdu meruněk

Novou a odolnější odrůdu meruněk vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

„Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty.

Nová odrůda vznikla křížením odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je i čínský původ. S křížením vědci začali už v roce 1984. Registrací nové odrůdy skončila třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, před Sophinkou fakulta registrovala v roce 2017 ještě odrůdy Adriana, Betinka a Candela.

Rostliny, které lépe přežívají

Kromě odolnosti vůči chorobám se vědci ze Zahradnické fakulty věnují i šlechtění odrůd odolných proti mrazu nebo s prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. V souvislosti s klimatickými změnami a oteplováním se věnují také odrůdám s nízkým požadavkem na období chladu.

Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v Česku, podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk. Šlechtění se přitom věnují pouze na třech místech včetně Zahradnické fakulty v Lednici.

Proč meruňka

Meruňky se v Česku pěstují na zhruba 840 hektarech, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011 až 2017 se pohybovala kolem 6700 tun. Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezónností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení.

Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15 až 25 procent cukru, beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B a jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 44 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...