Květ

Letošní 10. květen připadá na Den proti rakovině. Sbírka, jejímž symbolem je květ měsíčku lékařského, se koná už po sedmadvacáté. Letošní ročník je zaměřen na nádory průdušek a plic. Podle předsedkyně Ligy proti rakovině a lékařky Michaely Fridrichové je ročně po celém Česku rakovina plic diagnostikována přibližně šesti a půl tisíci pacientů. Lidé mohou přispět zakoupením žlutého květu, dobrovolníci je prodávají po celém Česku.

Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků kritická teplota, při které je poškozeno ve fázi plného kvetení devadesát procent květů, činí minus 4,4 stupně.

V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy – hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od nedělních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.

Na polovině meteorologických stanic na jihu Čech v pondělí ráno klesly teploty pod rekordní minimum. Nejchladněji bylo na šumavské Horské Kvildě, kde meteorologové naměřili minus 17,6 stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 2015 pro 4. duben byl 15,4 stupně Celsia. Mrazů se obávali sadaři, nejvíce ohroženy jsou kvetoucí meruňky. Sadaři ze Zlínska ale věří, že krátký mráz květy nepoškodil.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Detailní části květu a pylová zrnka kopretin ovládly hlavní kategorii soutěže Věda fotogenická. Každoročně ji vyhlašuje Akademie věd České republiky, svými fotografiemi do ní přispívají vědci, kteří v ní pracují. Letos přibyly dvě nové kategorie, které na zúčastněné míří osobněji: Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí. Ve čtvrtek si vítězky a vítězové převzali ocenění na slavnostní vernisáži. Výstava fotografií je přístupná pro veřejnost od 13. října v sídle Akademie věd ČR.

Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá zvláštní strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd.

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh hvězdnatky. Pojmenovali ji Thismia minutissima, neboli hvězdnatka nejmenší. Rostlina má unikátní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli díky zářivě bílému stonku, sdělili zástupci Univerzity Palackého. Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů několik let a na kontě mají řadu objevů.

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.