Když fotí vědci. Akademie věd ocenila nejlepší snímky letošního roku

Detailní části květu a pylová zrnka kopretin ovládly hlavní kategorii soutěže Věda fotogenická. Každoročně ji vyhlašuje Akademie věd České republiky, svými fotografiemi do ní přispívají vědci, kteří v ní pracují. Letos přibyly dvě nové kategorie, které na zúčastněné míří osobněji: Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí. Ve čtvrtek si vítězky a vítězové převzali ocenění na slavnostní vernisáži. Výstava fotografií je přístupná pro veřejnost od 13. října v sídle Akademie věd ČR.

Část květu zvonku, který svým tvarem připomíná tornádo, zachycená pomocí elektronového mikroskopu. Nebo detail květu afrikánu s hádankou. A silná trojka pylových zrn kopretiny. Vědkyně Kateřina Mrázová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR bodovala u poroty hned třemi snímky. V hlavní kategorii uspěl také snímek s názvem Relikvie nebo přírodní kniha.

„Tato soutěž ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr,“ oceňuje projekt předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Právě z jejích rukou převzali vítězové diplomy.

Porota letos vybírala z celkem 239 fotografií, které jí poslalo 66 zaměstnanců z 28 pracovišť Akademie věd.

Nové kategorie pro zajímavější vhled do života vědců

Letošní ročník přinesl obměnu soutěžních kategorií. Kromě hlavní ceny mohli soutěžící posílat fotografie i do vedlejší kategorie Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí.


V první uspěl Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR se snímkem Pohled věků, na kterém zvěčnil v jeskyni Tianxiangyan v Číně bahenní oči vytvořené kapkami vody během tisíců let. Kategorii Vědci a práce domácí ovládly fotky z „lockdownových“ domácností, první cenu poroty si ale fotografií Palynologický záznam vysloužila Lenka Lisá z Geologického ústavu.

Zachytila na ní kolegu, jak drží hrnec naplněný rozsekaným kravincem, což je pro vědce výborný studijní materiál – sedimentární záznam plný pylů. Vlastní ceny udělila také Akademická rada AV ČR i veřejnost.

Výstava pro veřejnost a unikátní kalendář

Fotografie 8. ročníku Vědy fotogenické budou dále k vidění na výstavě v sídle Akademie věd ČR v ulici Národní v Praze. Bude otevřená každý všední den od 10 do 17 hodin do konce roku 2021, vstup je zdarma.

Z vybraných fotografií zaslaných vědci vznikne také reprezentativní kalendář. Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! a jeho cílem je každoroční pořádání fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Soutěž má veřejnosti přiblížit práci vědců a jejich zaměření i instituci Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 18 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 19 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 19 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 22 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 23 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...