Když fotí vědci. Akademie věd ocenila nejlepší snímky letošního roku

Detailní části květu a pylová zrnka kopretin ovládly hlavní kategorii soutěže Věda fotogenická. Každoročně ji vyhlašuje Akademie věd České republiky, svými fotografiemi do ní přispívají vědci, kteří v ní pracují. Letos přibyly dvě nové kategorie, které na zúčastněné míří osobněji: Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí. Ve čtvrtek si vítězky a vítězové převzali ocenění na slavnostní vernisáži. Výstava fotografií je přístupná pro veřejnost od 13. října v sídle Akademie věd ČR.

Část květu zvonku, který svým tvarem připomíná tornádo, zachycená pomocí elektronového mikroskopu. Nebo detail květu afrikánu s hádankou. A silná trojka pylových zrn kopretiny. Vědkyně Kateřina Mrázová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR bodovala u poroty hned třemi snímky. V hlavní kategorii uspěl také snímek s názvem Relikvie nebo přírodní kniha.

„Tato soutěž ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr,“ oceňuje projekt předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Právě z jejích rukou převzali vítězové diplomy.

Porota letos vybírala z celkem 239 fotografií, které jí poslalo 66 zaměstnanců z 28 pracovišť Akademie věd.

Nové kategorie pro zajímavější vhled do života vědců

Letošní ročník přinesl obměnu soutěžních kategorií. Kromě hlavní ceny mohli soutěžící posílat fotografie i do vedlejší kategorie Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí.


V první uspěl Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR se snímkem Pohled věků, na kterém zvěčnil v jeskyni Tianxiangyan v Číně bahenní oči vytvořené kapkami vody během tisíců let. Kategorii Vědci a práce domácí ovládly fotky z „lockdownových“ domácností, první cenu poroty si ale fotografií Palynologický záznam vysloužila Lenka Lisá z Geologického ústavu.

Zachytila na ní kolegu, jak drží hrnec naplněný rozsekaným kravincem, což je pro vědce výborný studijní materiál – sedimentární záznam plný pylů. Vlastní ceny udělila také Akademická rada AV ČR i veřejnost.

Výstava pro veřejnost a unikátní kalendář

Fotografie 8. ročníku Vědy fotogenické budou dále k vidění na výstavě v sídle Akademie věd ČR v ulici Národní v Praze. Bude otevřená každý všední den od 10 do 17 hodin do konce roku 2021, vstup je zdarma.

Z vybraných fotografií zaslaných vědci vznikne také reprezentativní kalendář. Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! a jeho cílem je každoroční pořádání fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Soutěž má veřejnosti přiblížit práci vědců a jejich zaměření i instituci Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...