Když fotí vědci. Akademie věd ocenila nejlepší snímky letošního roku

Detailní části květu a pylová zrnka kopretin ovládly hlavní kategorii soutěže Věda fotogenická. Každoročně ji vyhlašuje Akademie věd České republiky, svými fotografiemi do ní přispívají vědci, kteří v ní pracují. Letos přibyly dvě nové kategorie, které na zúčastněné míří osobněji: Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí. Ve čtvrtek si vítězky a vítězové převzali ocenění na slavnostní vernisáži. Výstava fotografií je přístupná pro veřejnost od 13. října v sídle Akademie věd ČR.

Část květu zvonku, který svým tvarem připomíná tornádo, zachycená pomocí elektronového mikroskopu. Nebo detail květu afrikánu s hádankou. A silná trojka pylových zrn kopretiny. Vědkyně Kateřina Mrázová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR bodovala u poroty hned třemi snímky. V hlavní kategorii uspěl také snímek s názvem Relikvie nebo přírodní kniha.

„Tato soutěž ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr,“ oceňuje projekt předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Právě z jejích rukou převzali vítězové diplomy.

Porota letos vybírala z celkem 239 fotografií, které jí poslalo 66 zaměstnanců z 28 pracovišť Akademie věd.

Nové kategorie pro zajímavější vhled do života vědců

Letošní ročník přinesl obměnu soutěžních kategorií. Kromě hlavní ceny mohli soutěžící posílat fotografie i do vedlejší kategorie Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí.


V první uspěl Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR se snímkem Pohled věků, na kterém zvěčnil v jeskyni Tianxiangyan v Číně bahenní oči vytvořené kapkami vody během tisíců let. Kategorii Vědci a práce domácí ovládly fotky z „lockdownových“ domácností, první cenu poroty si ale fotografií Palynologický záznam vysloužila Lenka Lisá z Geologického ústavu.

Zachytila na ní kolegu, jak drží hrnec naplněný rozsekaným kravincem, což je pro vědce výborný studijní materiál – sedimentární záznam plný pylů. Vlastní ceny udělila také Akademická rada AV ČR i veřejnost.

Výstava pro veřejnost a unikátní kalendář

Fotografie 8. ročníku Vědy fotogenické budou dále k vidění na výstavě v sídle Akademie věd ČR v ulici Národní v Praze. Bude otevřená každý všední den od 10 do 17 hodin do konce roku 2021, vstup je zdarma.

Z vybraných fotografií zaslaných vědci vznikne také reprezentativní kalendář. Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! a jeho cílem je každoroční pořádání fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Soutěž má veřejnosti přiblížit práci vědců a jejich zaměření i instituci Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 16 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 17 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...