Olomoučtí přírodovědci našli na Borneu dva neznámé druhy hvězdnatek

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Willdenowia. Tým českých vědců má na kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu vlastně náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil.

„V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 centimetrů a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku. V této podobě se u žádného jiného známého druhu Thismie nevyskytuje. To nás vedlo i k pojmenování rostliny,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia coronata
Zdroj: UPOL

Thismia ornata je zajímavá také tím, že tento druh není úplně neznámý, protože se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její snímky zveřejnili na internetu.

„Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů,“ doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Rostlina s korunou

Druhou hvězdnatku – Thismia coronata – vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Tato rostlina díky své jasně modré barvě květů patří mezi ikonické druhy hvězdnatek.

„Zajímavé je, že tyto dva druhy jsou si ve skutečnosti velmi podobné. Thismia coronata má sice květy žlutooranžové, ale oba druhy mají vršek květu utvářený do podoby takzvané mitry, což se v odborné terminologii v přeneseném slova smyslu používá pro horní část květu některých hvězdnatek právě díky její podobnosti s biskupskou čepicí. Díky žlutooranžové barvě a zvláštnímu lemu kolem květu připomíná i královskou korunu, což nás vedlo k pojmenování coronata,“ popsal Michal Hroneš z katedry botaniky.

Tento druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích. „Dobrou zprávou je, že modrokvětou Thismia goodii jsme nakonec našli také, bylo to letos v lednu,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled