Olomoučtí přírodovědci našli na Borneu nejmenší druh hvězdnatky. Drobná kráska má jen pár milimetrů

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh hvězdnatky. Pojmenovali ji Thismia minutissima, neboli hvězdnatka nejmenší. Rostlina má unikátní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli díky zářivě bílému stonku, sdělili zástupci Univerzity Palackého. Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů několik let a na kontě mají řadu objevů.

„První si této rostliny všimla Zuzana Sochorová, která na naší společné výpravě do jednoho horského lesa na Borneu hledala houbičky a všimla si bílých, jako houbička vypadajících plodů. Jako mykolog totiž vidí trochu jiné tvary a barvy než my botanici,“ uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty. Podle Dančáka jde o pravděpodobně nejmenší hvězdnatku, která byla dosud objevena.

Miniaturní kráska

Nově popsaný druh roste jak v severní, tak v jihozápadní části Bornea. Zajímavý je podle vědců také tím, že květ má na vrcholu tři prodloužené přívěsky okvětních lístků, které jsou vzpřímené vzhůru a často ještě navzájem překřížené.

„Unikátní je také vnitřní stavba rostliny i stonek, který je čistě bílý, což u žádné jiné rostliny z Bornea neznáme. Většinou jsou hvězdnatky hnědé, někdy dokonce i černé. Květ má na výšku jen několik milimetrů,“ doplnil Dančák.

Thismia minutissima je třináctým novým rostlinným druhem, který se přírodovědcům podařilo na Borneu najít. Mezi posledními nalezenými novými druhy hvězdnatek byly Thismia ornata (hvězdnatka zdobená) a Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná). První z nich dostala jméno podle vnitřku květu, který je pokryt jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Druhá rostlina pak podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...