Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
Ministr podepsal memorandum, které obsahuje aktualizované pokyny, podle nichž je s okamžitou platností každoroční očkování proti chřipce dobrovolné pro všechny příslušníky aktivních a záložních složek ozbrojených sil i pro civilní zaměstnance ministerstva obrany.
„Představa, že očkování proti chřipce musí být povinné pro každého vojáka, všude, za všech okolností a za všech situací, je prostě příliš obecná a neracionální,“ řekl ministr. „Naše nová politika je jednoduchá: Pokud vy, američtí vojáci, kterým byla svěřena obrana této země, věříte, že očkování proti chřipce je ve vašem nejlepším zájmu, pak se můžete nechat očkovat; měli byste to udělat. Ale nebudeme vás k tomu nutit.“
Nový předpis navazuje na podobná opatření Pentagonu týkající se vakcíny proti covidu-19. V době covidové pandemie, za administrativy prezidenta Joea Bidena, od 24. srpna 2021 do 10. ledna 2023, ministerstvo vyžadovalo, aby se členové ozbrojených sil nechali proti covidu-19 očkovat. Pentagon toto nařízení zrušil poté, co se nechalo očkovat přibližně 99 procent vojáků v aktivní službě u námořnictva, letectva a námořní pěchoty a 98 procent vojáků u armády. Proočkovanost Národní gardy a zálohy je sice nižší, ale obecně přesahuje devadesát procent.
Více než osm tisíc členů ozbrojených sil bylo z armády propuštěno za odmítnutí očkování. Hegseth uvedl, že se něco takového už nebude opakovat.
„Naši muži a ženy v uniformách byli nuceni volit mezi svým svědomím a svou zemí, a to i v případech, kdy tato rozhodnutí nijak neohrožovala naši bojovou připravenost,“ řekl Hegseth. „Využíváme této příležitosti ke zrušení všech absurdních a přehnaných nařízení, která pouze oslabují naše bojové schopnosti.“
Experti upozorňují na rizika
Georges Benjamin, generální ředitel Americké asociace veřejného zdraví, pro server Military.com uvedl, že se jedná o „nezodpovědné rozhodnutí, které oslabí zdravotní připravenost vojáků“. Tento bývalý vojenský lékař, který absolvoval výcvik v americké armádě a čtyři roky působil jako vedoucí pohotovosti ve vojenské nemocnici, působil také v poradním výboru pro veřejné zdraví při Radě pro zdravotnictví ministerstva obrany.
„Pokud se podíváme do minulosti na chřipku z roku 1918, kdy jsme nevěděli, o co jde, měla na naše vojáky devastující dopad,“ připomněl Benjamin. „Víme, co chřipka způsobuje vojákům, kteří jsou ubytováni v těsné blízkosti, sdílejí jídlo a pokoje. Nakažlivé nemoci mohou vyřadit z provozu celou jednotku. Není tedy pochyb o tom, že se nejedná pouze o významný zdravotní problém, ale také o významný problém připravenosti. Ovlivňuje to naše vojáky nejen při jejich přípravě na boj, ale také poté, co se dostanou do terénu. Chřipka není nemoc, kterou byste chtěli dostat uprostřed přestřelky,“ doplnil.
Podobně kritický postoj zaujal pro Military.com také Josh Michaud, zástupce ředitele pro globální a veřejnou zdravotní politiku ve think tanku KFF. „Jedná se opravdu o velkou změnu pravidla, které bylo v platnosti po dlouhou dobu,“ konstatoval s tím, že jde o tradici sahající až do 50. let minulého století.
Michaud připouští, že chřipka sice nejčastěji postihuje seniory nebo mladší lidi s poruchami imunitního systému, ale vzhledem ke způsobu šíření by případy chřipky mohly mít negativní dopad i na vojenské jednotky. „Chřipka může být velmi vysilujícím onemocněním a v krátkodobém horizontu může způsobit, že lidé budou upoutáni na lůžko nebo nebudou schopni normálně fungovat,“ zdůraznil.
„Možná patnáct procent dané populace může být v daném roce nakaženo chřipkou a trpět celou řadou různých onemocnění. Je těžké kvantifikovat potenciální dopad, který by to mohlo mít, ale jistě by to mohlo vést k tomu, že lidé budou chybět v práci nebo se nedostaví, nebo si budou muset vyžádat volno, aby se zotavili z chřipkových infekcí, ke kterým by jinak možná nedošlo,“ nastínil.
Pohled generálmajora
Pro odborný web STAT kritizoval tuto změnu generálmajor ve výslužbě Paul Friedrichs. Bývalý vojenský lékař, jehož posledním úkolem v uniformě byla funkce hlavního lékařského poradce Společného výboru náčelníků štábů v Pentagonu, působil také jako hlavní ředitel pro globální zdravotní bezpečnost a biologickou obranu v Radě národní bezpečnosti.
Jeho hlavní argument vychází z historie. „Během pandemie chřipky v roce 1918 zemřelo více než dvacet tisíc amerických vojáků a statisíce jich byly hospitalizovány. Lidé ve vojenském věku patřili ke skupinám s nejvyšší úmrtností, což mělo dopad i na americkou ekonomiku a vojenskou připravenost,“ upozornil.
„Historici uvádějí, že onemocněla až pětina amerických vojáků. V důsledku toho se armáda začala zabývat vývojem vakcíny proti chřipce, aby zajistila, že v budoucnu budou obránci naší země před touto hrozbou chráněni,“ připomněl.
Zdůraznil přitom, že během druhé světové války vyvinula americká armáda první vakcínu proti chřipce, která chránila vojáky před vážným onemocněním nebo smrtí a právě zkušenosti z armády pomohly lékařům pochopit, že některé viry (včetně chřipky), se často mění, což vyžaduje pravidelné aktualizace vakcín.
„Ještě nešťastnější je, že žádat lidi, u nichž se objeví příznaky podobné chřipce, aby se izolovali, nestačí. Protože ti, kteří jsou chřipkou nakaženi, ji mohou šířit už den před nástupem příznaků. Navíc někteří z těch, kteří jsou nakažení, mají velmi mírné příznaky nebo žádné příznaky,“ poznamenal.
Během chřipkové sezóny 2023 až 2024 zemřelo na každých sto tisíc lidí starších 65 let nakažených chřipkou 32 lidí a 400 bylo hospitalizováno. Podobně na každých sto tisíc dospělých ve vojenském věku zemřeli dva a 65 bylo hospitalizováno. „Tvrdit, že chřipka nepředstavuje žádné riziko, není pravda,“ dodal Friedrichs.
A doplnil i konkrétní příklad, kdy se americké armádě neočkovat nevyplatilo. Roku 1999 přestala vakcinovat vojáky proti adenovirovým infekcím. V důsledku toho každoročně onemocnělo třináct až patnáct tisíc vojáků ve výcviku, z nichž více než tisíc musel být hospitalizován. „Ještě nešťastnější je, že osm mužů a žen, kteří se dobrovolně přihlásili k obraně naší země, zemřelo na infekce adenovirem, než byla v roce 2011 znovu zavedena povinnost očkování. Od té doby nedošlo mezi vojenským personálem k žádným úmrtím v důsledku infekcí adenovirem,“ zakončil expert.
