V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Nahrávám video

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.

Studie je ohromná už svým rozsahem. Vědci analyzovali zhruba 650 tisíc vegetačních ploch v Evropě mezi lety 1960 a 2020. „Zajímalo nás, jak se mění druhové složení vegetace v čase a jaké faktory to ovlivňují. Zjistili jsme, že velký vliv na proměňování druhového složení má zejména obohacování ekosystému některými živinami, a to hlavně dusíkem z atmosférického spadu,“ řekl vedoucí pracoviště Výzkum vegetace Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Milan Chytrý.

„V důsledku toho se rostlinná společenství zahušťují a začínají vytlačovat některé ohrožené druhy, jako jsou například kociánek dvoudomý nebo vstavač kukačka,“ dodal Chytrý.

„Je zajímavé vidět, že změny, které pozorujeme u nás, se ukazují jako platné pro celou Evropu,“ doplnila botanička Irena Axmanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Činností člověka se podle ní mění přírodní podmínky, což některým druhům prospívá, a jiným naopak škodí. „Například se šíří druhy s vyššími nároky na dusík, z nichž řada patří mezi silné konkurenty. Svým rozrůstáním pak mohou způsobit ústup už tak ohrožených druhů,“ podotkla.

Vliv člověka je klíčový

Výsledky výzkumu podle ČZU poukazují na příčinnou souvislost mezi hospodařením v krajině s intenzivním využitím hnojiv a změnou celkové vegetace v Evropě. Lesní společenstva se posunula směrem k druhům spojeným s vyšším pH půdy, zatímco mokřadní společenstva vykazovala v průběhu času pokles druhů závislých na vlhkosti. Experti odhalili také silnou souvislost mezi zanecháním půdy ladem a šířením druhů, jež preferují stinnější a na živiny bohatší stanoviště.

„Rostliny a další organismy jsou něco jako živoucí senzory prostředí, které obýváme, a jejich přítomnost v prostoru a čase nám může hodně říct o změnách prostředí. Naše nová studie je přímou aplikací těchto znalostí k rekonstrukci toho, jak se složení vegetace změnilo za posledních šedesát let,“ zakončil Midolo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.