Botanika

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

Masožravé rostliny už dávno nejsou jen chloubou sbírek zkušených pěstitelů, ale stále častěji zdobí i tuzemské domácnosti. Poptávka po masožravkách výrazně roste hlavně mezi mladými. Masožravé rostliny odvděčí amatérské pěstitele nejen svým nevšedním vzhledem, ale pomůžou jim doma i v boji s obtížnými octomilkami, moly, mouchami či vosami. Novinářům to řekla pěstitelka masožravých rostlin Markéta Aubrechtová, která spolu s olomouckým Výstavištěm Flora připravila výstavu Živé pasti.

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Velké koule uschlých pouštních rostlin se valí americkými polopouštěmi vždy na konci zimy. Letos se jich ale na některých místech urodilo tolik, že zavalily města a městečka ve vnitrozemí USA.

Na zámku v Rájci nad Svitavou otevřou návštěvníkům od 14. února skleníky s největší sbírkou rozkvetlých kamélií v České republice. Tvoří ji přes sedm set rostlin a je složena ze čtyř set různých odrůd. Od 1. března bude na zámku také výstava Kamélie – v královských zahradách, která má představit příběh prvních čtyř doložených kamélií v Evropě, řekla kastelánka Zdeňka Kalová.

Malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Všechny tyto výtvarné formy byly blízké Vojtěchu Štolfovi, jehož tvorbu aktuálně připomíná výstava v Muzeu města Tišnova. K vidění je část umělcova obsáhlého díla, například precizní botanické ilustrace, v nichž zvláště vynikal, nebo jeho nově nalezené kresby. Tuš, kterou kreslil, si Štolfa vyráběl dokonce sám.

Řada rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na jihozápadě Ukrajiny, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba deset tisíc let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu, jehož výsledky publikoval časopis Qauternary Science Reviews. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina – Ukrajina je z tohoto hlediska nenahraditelná.

Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications.

Na parafrázi otázky ze Shakespearovy tragédie by Jan Svatopluk Presl nejspíše odvětil, že ano, rostliny voní stejně, jedno, jak se jmenují, na jméně ale přece jen záleží. Tento profesor zoologie a mineralogie a také význačný český přírodovědec totiž pojmenoval kdeco. A žádný klapkobřinkostroj. Díky němu třeba kukuřici říkáme kukuřice. Uhádli byste alespoň další dvě dnes samozřejmá pojmenování, která zavedl právě Presl? Může jít o rostlinu, nerost, zvíře i chemický prvek.

Velká stáda nepůvodních muflonů způsobují zánik cenných druhů rostlin v Průčelské rokli Chráněné krajinné oblasti České středohoří na Ústecku. Podle botaniků tak ohrožují zvláště chráněné druhy rostlin na skalnatých pahorcích nad údolím Labe.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd během výzkumu zámeckých parků vyvinuli dvě technologické novinky, které pomáhají chránit takzvané památky zahradního umění před řasami a sinicemi. Podle odborníků ohrožují tyto organismy zahradní památky nejen ve vodě, ale všude, kde mohou napadnout dřevo, kámen či omítky.

Botanik a popularizátor vědy Václav Větvička získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). V Hrzánském paláci v Praze mu ji předal ministr průmyslu a obchodu a místopředseda RVVI Karel Havlíček (za ANO). Větvička působí také jako spisovatel, publicista a moderátor.