Květiny kreslil napřed ženám, pak botanikům. Vojtěcha Štolfu ale výstava připomíná i jako scénografa

Nahrávám video
Výstava v Tišnově připomíná Vojtěcha Štolfu
Zdroj: ČT24

Malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Všechny tyto výtvarné formy byly blízké Vojtěchu Štolfovi, jehož tvorbu aktuálně připomíná výstava v Muzeu města Tišnova. K vidění je část umělcova obsáhlého díla, například precizní botanické ilustrace, v nichž zvláště vynikal, nebo jeho nově nalezené kresby. Tuš, kterou kreslil, si Štolfa vyráběl dokonce sám.

Vojtěch Štolfa byl jako výtvarník perfekcionista, proto se nespokojil s výtvarnými potřebami, které byly zrovna dostupné. Například postrádal dostatečnou nabídku odstínů černé, a tak si míchal svoji vlastní tuš. Připravoval ji na chalupě. „Ze sazí. Z měkkého dřeva je teplejší, z tvrdého dřeva studenější,“ popsal v dokumentu Z očí do očí.

„Vyřezával si pera z bambusu,“ doplňuje umělcova dcera Eva Ludvíková. „Každé mělo jinou tloušťku, a obrázky tak byly velice plastické.“ Na výstavě v tišnovském muzeu najdou návštěvníci i dosud neznámé kresby. Objevují se na nich lidé a místa, která měl výtvarník rád. Třeba jeho chalupa v Krátké na Žďársku, kde rodina kresby objevila.

Ilustrace lepší než fotografie

Vojtěch Štolfa proslul jako ilustrátor. Svými ilustracemi doprovázel básnické sbírky, zejména brněnských autorů, především je ale autorem vědeckých ilustrací v publikacích o botanice. K této části jeho tvorby ho, s nadsázkou řečeno, dovedly ženy, jak prozradil v dokumentu Z očí do očí:

„Když jsem ženám psal dopis, tak jsem do něj nakreslil květinku. A květiny, které mi zůstaly, jsem dal na svou první výstavu. Tenkrát na ni přišel výborný botanik Jan Šmarda a nabídl mi, jestli bych s ním nepracoval na Belianských Tatrách, protože v té době zrovna zakládali Tatranský národní park.“

Obyvatelům Tišnovska bude Štolfa známý jako ilustrátor naučné publikace o přírodní památce Květnice. Zachytil podrobně i třeba květenu Moravského krasu. Obrázky vytvořil podle květin, které mu z terénu do ateliéru nosili přírodovědci.

„S botaniky zkoumal květiny a doma je pak s vrozenou pečlivostí a precizností kreslil. Jsou to velmi detailní kresby, kolikrát lepší než fotografie,“ míní kurátorka výstavy Eva Vávrová.

Scénograf brněnského divadla

Výtvarník vystudovaný ve Zlíně, v Praze a také v Sofii vytvářel rovněž leptaná skla, vitráže, užitou grafiku či plakáty. Tišnovské muzeum připomíná z šíře Štolfovy tvorby jeho práci scénografa. Z okna ateliéru měl výhled přímo na divadlo, kde více než třicet let působil – na dnešní Národní, tehdy Státní divadlo v Brně.

Pro tamní inscenace vytvořil více než dvě stě scénografií. „Určitou dobu určoval ráz scénografie jak v Brně, tak i v celé republice. Vždy se snažil ctít a zachovat atmosféru a náladu té doby, ve které se inscenace odehrává,“ poznamenala kurátorka.

Tvorbu Vojtěcha Štolfy si návštěvníci tišnovského muzea můžou připomenout až do 17. září. Na podzim uplyne dvacet jedna let od smrti tohoto všestranného výtvarného umělce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 18 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 20 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...