Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications.
V regulaci architektury rostlin má klíčovou roli tok hormonu auxinu z vrcholové části rostlin až do kořenů. Tok auxinu určuje, zda boční pupeny zůstanou ve stadiu spících pupenů, nebo se probudí a vytvoří výhon, respektive jak silně budou výhony růst.
„Určuje, jestli rostlina svoje síly soustředí více do tvorby plodů, nebo raději do produkce listové hmoty,“ uvedl Jozef Balla z Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Tok auxinu je závislý na činnosti specifických bílkovinných buněčných přenašečů, takzvaných PIN proteinů.
Architekturu rostlin ovlivňuje navíc poměrně nedávno popsaná skupina rostlinných hormonů, strigolaktony, které mají potenciál i v boji proti parazitickým plevelům. „Zatímco auxin blokuje cyklování PIN proteinů z buněčné membrány do vnitřních částí buňky a udržuje tak funkční přenašeče, čímž podporuje svůj vlastní transport, strigolaktony tento efekt auxinu eliminují,“ uvedl Balla.
Výzkum může pomoci ovocnářům a vinařům
Výsledky výzkumu vědců z Austrálie, Číny, Polska, Rakouska a České republiky mohou mít širší dopady v zemědělství. Například regulace tvaru ovocných stromů či révy vinné pro dosažení optimální úrody vyžaduje vysoké náklady na ruční práce, stejně jako tvarování okrasných rostlin.
„Nové poznatky mohou být potenciálně využity při šlechtění na určitý charakter větvení,“ uvedl Balla. Nové poznatky najdou uplatnění také při pěstování obilnin.
Svoje experimenty dělal tým Josefa Bally podobně jako Mendel na rostlinách hrachu setého. Další výzkumné týmy v projektu pracovaly s huseníčkem rolním.
