Proti řasám a sinicím. Čeští vědci našli způsob, jak pomoci ochránit zahradní památky

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd během výzkumu zámeckých parků vyvinuli dvě technologické novinky, které pomáhají chránit takzvané památky zahradního umění před řasami a sinicemi. Podle odborníků ohrožují tyto organismy zahradní památky nejen ve vodě, ale všude, kde mohou napadnout dřevo, kámen či omítky.

„Tyto mikroorganismy způsobují památkám ztrátu pevnosti konstrukcí, ztrátu elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění nebo změnu barvy. Včasná detekce mikroorganismů – zda se jedná o sinice, řasy, houby nebo plísně – ušetří miliony korun,“ řekla Eliška Maršálková z Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie ústavu.

Vědci vyvinuli zařízení, které zkoumá stavby a konstrukce bez zásahu do povrchu materiálu. „Dokáže poměrně rychle a jednoduše, aniž by poškodilo zkoumaný objekt, odhalit v terénu začínající biokorozi, tedy nežádoucí změnu vlastností materiálu v důsledku působení živých organismů, a následně ji vyhodnotit. Správce objektu pak podle výsledků může rychle a efektivně zvolit způsob nápravy,“ popsala Maršálková.

Rychlá data o vodní ploše on-line

Na monitoring náhlého zhoršení kvality vody je zaměřena další novinka, on-line systém, který vyhodnotí stav na základě změn teploty a množství chlorofylu. Podle Akademie věd v případě havárie či přívalového deště okamžitě oznámí znečištění, upozorní i na počáteční rozvoj sinic.

Vědci se věnovali i nebezpečí rozmnožení invazivních druhů rostlin. „Zámecké parky jsou velmi druhově bohaté a jsou pokládány za zásobník rostlinných invazí připravených zahltit krajinu. Byli jsme však překvapeni výsledky zkoumání. Když jsme vyhodnotili průzkum v 90 zámeckých parcích, ukázalo se, že díky dobré údržbě parků k výraznějšímu zplaňování nedochází. Naopak, více druhů se šíří z okolní krajiny do parků – od ovocných dřevin až po okrasné zahrádkové druhy,“ uvedl Jan Pergl z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu.

Výzkum zahrnoval například i rizika zavlečení nepůvodních hub do zámeckých parků, samovolné šíření nepůvodních dřevin nebo příčiny kvetení sinic v Průhonickém parku u Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 1 hhodinou

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 1 hhodinou

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 2 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...