Proti řasám a sinicím. Čeští vědci našli způsob, jak pomoci ochránit zahradní památky

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd během výzkumu zámeckých parků vyvinuli dvě technologické novinky, které pomáhají chránit takzvané památky zahradního umění před řasami a sinicemi. Podle odborníků ohrožují tyto organismy zahradní památky nejen ve vodě, ale všude, kde mohou napadnout dřevo, kámen či omítky.

„Tyto mikroorganismy způsobují památkám ztrátu pevnosti konstrukcí, ztrátu elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění nebo změnu barvy. Včasná detekce mikroorganismů – zda se jedná o sinice, řasy, houby nebo plísně – ušetří miliony korun,“ řekla Eliška Maršálková z Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie ústavu.

Vědci vyvinuli zařízení, které zkoumá stavby a konstrukce bez zásahu do povrchu materiálu. „Dokáže poměrně rychle a jednoduše, aniž by poškodilo zkoumaný objekt, odhalit v terénu začínající biokorozi, tedy nežádoucí změnu vlastností materiálu v důsledku působení živých organismů, a následně ji vyhodnotit. Správce objektu pak podle výsledků může rychle a efektivně zvolit způsob nápravy,“ popsala Maršálková.

Rychlá data o vodní ploše on-line

Na monitoring náhlého zhoršení kvality vody je zaměřena další novinka, on-line systém, který vyhodnotí stav na základě změn teploty a množství chlorofylu. Podle Akademie věd v případě havárie či přívalového deště okamžitě oznámí znečištění, upozorní i na počáteční rozvoj sinic.

Vědci se věnovali i nebezpečí rozmnožení invazivních druhů rostlin. „Zámecké parky jsou velmi druhově bohaté a jsou pokládány za zásobník rostlinných invazí připravených zahltit krajinu. Byli jsme však překvapeni výsledky zkoumání. Když jsme vyhodnotili průzkum v 90 zámeckých parcích, ukázalo se, že díky dobré údržbě parků k výraznějšímu zplaňování nedochází. Naopak, více druhů se šíří z okolní krajiny do parků – od ovocných dřevin až po okrasné zahrádkové druhy,“ uvedl Jan Pergl z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu.

Výzkum zahrnoval například i rizika zavlečení nepůvodních hub do zámeckých parků, samovolné šíření nepůvodních dřevin nebo příčiny kvetení sinic v Průhonickém parku u Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 3 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 5 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...