Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.
Změny v české květeně se podle týmu botaniků dějí v důsledku několika faktorů, jejichž význam se v čase mění. „Nejvíce ubývají druhy, které jsou typické pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny, jež jsou chudší na živiny. Často jde o druhy vyžadující pravidelnou pastvu nebo seč, což souvisí mimo jiné s ukončením tradičního hospodaření. To pak vede k postupnému snižování kvality přírodních stanovišť a mizení specializovaných druhů,“ shrnula botanička Klára Klinkovská z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Českou krajinu formuje více vlivů
Za posledních 60 let se v tuzemsku některé druhy rostlin začaly i šířit. V posledních dvou desetiletích jde především o teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí, což může být podle botaniků důsledkem klimatických změn. Naopak v 60. a 70. letech minulého století ovlivňovalo proměnu květeny na českém území především narušování krajiny člověkem. „Velký vliv má zejména nárůst obsahu dusíku a fosforu v půdě způsobený splachy hnojiv z polí nebo atmosférickým spadem dusíku,“ přiblížila Klinkovská. Přibývaly tak hlavně konkurenčně silné druhy, které úspěšně osídlují nová stanoviště.
Zhruba mezi lety 1981 a 2000 se podle studie začínal projevovat vliv zarůstání pozemků a houstnutí lesů, kde se lépe šířily druhy tolerantní k zastínění a vázané na méně narušená stanoviště. „Kvůli kolektivizaci a intenzifikaci zemědělství v předchozích dekádách zaniklo mnoho malých farem. Došlo k opuštění pozemků původně využívaných jako pastviny nebo louky, ze kterých se pravidelně sklízelo seno. Dříve obhospodařované pozemky tak začaly postupně zarůstat,“ popsala výzkumnice.
Další cíl: zjistit, jak se mění Evropa
Brněnští botanici se chystají výzkum změn květeny rozšířit. Za poslední tři roky shromáždili údaje z opakovaného sledování rostlinných společenstev v databázi ReSurveyEurope. „Naše databáze obsahuje údaje z více než 120 tisíc ploch po celé Evropě, kde byly opakovaně zaznamenávány všechny druhy rostlin s časovým odstupem let až několika desetiletí,“ doplnila správkyně databáze Ilona Knollová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Tato mezinárodní databáze vědcům v následujících letech umožní podrobně vyhodnotit změny květeny celé Evropy.
