Z české krajiny mizí původní druhy rostlin. Naopak se šíří teplomilné, zjistila studie

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Změny v české květeně se podle týmu botaniků dějí v důsledku několika faktorů, jejichž význam se v čase mění. „Nejvíce ubývají druhy, které jsou typické pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny, jež jsou chudší na živiny. Často jde o druhy vyžadující pravidelnou pastvu nebo seč, což souvisí mimo jiné s ukončením tradičního hospodaření. To pak vede k postupnému snižování kvality přírodních stanovišť a mizení specializovaných druhů,“ shrnula botanička Klára Klinkovská z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Českou krajinu formuje více vlivů

Za posledních 60 let se v tuzemsku některé druhy rostlin začaly i šířit. V posledních dvou desetiletích jde především o teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí, což může být podle botaniků důsledkem klimatických změn. Naopak v 60. a 70. letech minulého století ovlivňovalo proměnu květeny na českém území především narušování krajiny člověkem. „Velký vliv má zejména nárůst obsahu dusíku a fosforu v půdě způsobený splachy hnojiv z polí nebo atmosférickým spadem dusíku,“ přiblížila Klinkovská. Přibývaly tak hlavně konkurenčně silné druhy, které úspěšně osídlují nová stanoviště.

Zhruba mezi lety 1981 a 2000 se podle studie začínal projevovat vliv zarůstání pozemků a houstnutí lesů, kde se lépe šířily druhy tolerantní k zastínění a vázané na méně narušená stanoviště. „Kvůli kolektivizaci a intenzifikaci zemědělství v předchozích dekádách zaniklo mnoho malých farem. Došlo k opuštění pozemků původně využívaných jako pastviny nebo louky, ze kterých se pravidelně sklízelo seno. Dříve obhospodařované pozemky tak začaly postupně zarůstat,“ popsala výzkumnice.

Další cíl: zjistit, jak se mění Evropa

Brněnští botanici se chystají výzkum změn květeny rozšířit. Za poslední tři roky shromáždili údaje z opakovaného sledování rostlinných společenstev v databázi ReSurveyEurope. „Naše databáze obsahuje údaje z více než 120 tisíc ploch po celé Evropě, kde byly opakovaně zaznamenávány všechny druhy rostlin s časovým odstupem let až několika desetiletí,“ doplnila správkyně databáze Ilona Knollová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Tato mezinárodní databáze vědcům v následujících letech umožní podrobně vyhodnotit změny květeny celé Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 14 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 16 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 20 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 22 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...