Řada rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na jihozápadě Ukrajiny, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba deset tisíc let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu, jehož výsledky publikoval časopis Qauternary Science Reviews. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina – Ukrajina je z tohoto hlediska nenahraditelná.
Ukrajinské Podolí je živou vzpomínkou na dobu ledovou. Tamní přírodu popsali čeští vědci
Historický region Podolí se rozkládá na jihozápadě Ukrajiny a zasahuje i do Moldavska, jeho ukrajinská část leží na biogeografické a kulturní křižovatce mezi střední a východní Evropou.
V oblasti se potkávají evropské lesy mírného pásma s kontinentální stepí a lesostepí. Území je proto velmi cenné kvůli vysoké biodiverzitě a zvláštnímu druhovému složení vegetace. Rostou tam totiž lesní, stepní i horské rostliny, stejně jako druhy středoevropské i ty typické pro východní Evropu. Vědci z Česka tamní stepi začali zkoumat už před dekádou a výsledky své práce nyní zveřejnili v expertní studii.
Ukrajinské Podolí
Jedním z cílů výzkumu česko-ukrajinského týmu bylo zjistit, jak se území vyvíjelo od konce doby ledové po současnost. V nynějším projektu proto propojili moderní vegetační a paleoekologický výzkum. Výsledky získali pomocí analýz pylů, mikrouhlíků, zbytků rostlinných pletiv, ulit měkkýšů i chemického složení sedimentů.
„Díky této rekonstrukci jsme potvrdili, že zdejší krajina nikdy od konce doby ledové zcela nezarostla lesem, takže tu mohly přežít cenné druhy zdejších stepí a dalších nelesních biotopů,“ uvedl vedoucí výzkumu Jan Roleček.
„Lesem nezarostla ani samotná slatiniště, ze kterých jsme odebírali analyzované sedimenty, což je například v oblasti Západních Karpat, kde obvykle bádáme, jev velmi neobvyklý,“ zdůraznil vědec, který pracuje v oddělení paleoekologie Botanického ústavu.
Požáry vytvořily krajinu
Vedle potvrzení dlouhodobé stability otevřených stanovišť tým také zjistil, že podobu krajiny mohly ovlivňovat i pravidelné požáry, jejichž stopy nalezl v sedimentech. Původci požárů byli zřejmě nejčastěji lidé, kteří v oblasti podle archeologických dat sídlili po celé období studované botaniky. Podle vědců to vysvětluje, proč se les nerozšířil ani v obdobích, kdy pro to panovalo velmi příznivé klima.
Na výzkumu s vědci z botanického ústavu spolupracovali také odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně a ze správy Haličského národního přírodního parku.