Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.

Člun, ve kterém se má velryba dostat do Severního moře, má nákladní část, kterou je možné zatopit. Běžně se na tomto zařízení přepravují například lodě. Remorkéry ho z přístavu v Hamburku v pondělí dotáhly do Wismaru, nedaleko kterého keporkak v březnu uvázl.

Kolem třetí hodiny odpoledne se keporkaka opravdu podařilo do bárky naložit, Timmy na tom přitom aktivně spolupracoval. Do nákladového prostoru ho ochranáři navedli pomocí velkého a pružného pásu, který mu obtočili kolem těla. Poté, co se ho podařilo naložit, propukli dobrovolníci v jásot, popsal bulvární deník Bild. Následně museli napumpovat do nádrže, v níž Timmy je, dostatek vody. Hladina stoupla na 1,6 až 1,75 metru.

Přesun usnadnilo i více než sto metrů dlouhé koryto, které vyhloubili v předchozích dnech. Vede do hlubší části zátoky, do které se člun a remorkér snáze dostanou.

Večer se dal nákladní člun do pohybu a vydal se na cestu do Severního moře.

Mořští biologové jsou obezřetní

Už brzy ráno pokryli ochranáři Timmyho bílými plátny ke zvlhčení jeho kůže. Některá byla napuštěna také hojivou zinkovou mastí. Součástí záchranného týmu jsou mimo jiné dobrovolníci z vodního záchranného sdružení DLRG a také odborníci, kteří stáli za akcí Free Willy (Zachraňte Willyho).

Dosáhli toho, že se kosatka Keiko, která ztvárnila titulní roli ve slavném filmu z roku 1993, dostala z akvária do volného moře. Rok a půl po vypuštění nicméně zvíře uhynulo.

Záchranné akce nyní financují chovatelka koní Karin Walterová-Mommertová a zakladatel řetězce s elektronikou Media-Markt Walter Gunz. Úřady už před časem všechny pokusy o záchranu velryby na rady odborníků vzdaly a aktivity soukromé iniciativy pouze tolerují.

Odborníci na mořskou biologii v posledních týdnech opakovaně vyzývali, aby lidé nechali keporkaka v klidu. Nové a nové pokusy o jeho záchranu kytovce podle nich jen stresují. I úterní akci hodnotili jako pro zvíře nebezpečnou, protože nebylo jasné, jak bude reagovat.

Keporkak v Německu

Keporkakové se běžně vyskytují v Atlantském oceánu. Velryba zvaná Timmy ale přinejmenším od začátku března plula v Baltském moři. V noci na 23. března poprvé uvázla na mělčině u města Timmendorfer Strand nedaleko Lübecku.

S lidskou pomocí se jí podařilo osvobodit a vyplout do hlubších vod. Krátce poté ale znovu uvázla, tentokrát nedaleko Wismaru. Díky zvýšení hladiny moře i napodruhé dokázala odplout. Potřetí keporkak uvázl 31. března na písčině u ostrova Poel nedaleko Wismaru. Na stejném místě pak ležel téměř tři týdny. Minulý týden v pondělí velryba dokázala vyplout z mělčiny, zhruba po dvou hodinách ale znovu uvázla na místě opodál.

Zdravotní stav keporkaka není dobrý, podle odborníků je zesláblý. Velryba původně podle odhadů vážila dvanáct tun. Podle zvěrolékařů ztratila výraznou část hmotnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 21 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.