Velryba

Kvůli intenzivnímu lovu byli keporkaci téměř vyhubeni. Navzdory dohodě Mezinárodní velrybářské komise o ukončení lovu vylovily sovětské rybářské lodě v 60. letech minulého století mnoho populací těchto kytovců. Šestnáct metrů dlouhá velryba migruje každoročně z Antarktidy do vod Ria de Janeira za účelem rozmnožování se. I přesto, že se počet keporkaků v oblasti Ria během migrační sezony zvýšil z dvou tisíc na více než třicet tisíc jedinců, stálé musí čelit různým hrozbám. Nejčastější překážkou jsou rybářské sítě, zhoršování životního prostředí a nárazy lodí. Podle Světového fondu na ochranu přírody jsou velryby na vrcholu potravního řetězce a hrají důležitou roli ve zdraví mořského prostředí, neboť se významně podílejí na zachycování uhlíku z atmosféry.

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

O záměru zařadit tyto kytovce mezi lovené druhy informoval ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Tokio obnovilo komerční lov velryb před pěti lety poté, co země vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), připomněla agentura Reuters.

Téměř 30 kulohlavců ve čtvrtek uhynulo poté, co uvázli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Více než stovka dalších se ale nakonec dokázala vrátit na volné moře. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele, podle nichž se do záchranné akce zapojily stovky dobrovolníků i expertů.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Profesionálního lovce humrů Michaela Packarda z Massachusetts v pátek na chvíli pozřel keporkak. Muž v něm pobyl i s dýchacím přístrojem na zádech asi 30 vteřin, než ho kytovec vyplivl. Šestapadesátiletý Packard byl přesvědčený, že nadešla jeho poslední chvíle, a loučil se v duchu s rodinou. Po propuštění z nemocnice to řekl v rozhovoru s televizní stanicí WBZ.

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

Ochránci přírody se u břehu australského ostrova Tasmánie snaží zachránit životy obřího hejna velryb, které čítá zhruba tři sta kytovců. Velryby uvázly v mělkých pobřežních vodách a zhruba třetina už uhynula. Záchranáři se je teď snaží dostat na volné moře. K unikátní záchranné operaci se přidali i tamní policisté a místní rybáři.

Všechny savce spojuje kojení mláďat mateřským mlékem. Pozorovat to u kytovců je ale kvůli jejich způsobu života krajně nezvyklé – nyní se to podařilo mořským biologům z havajského vědeckého projektu Marine Mammal Research Program (MMRP).

Po celém světě žije v zajetí přes tři sta běluh a asi šedesát kosatek – většina v oceanáriích a akváriích. Řada expertů již mnoho let varuje, že jde o problém zejména u starších zvířat, která už nejsou schopná vystupovat před diváky a dožívají v nevhodných podmínkách a apatii. Nyní se těmto kytovcům snaží pomoci nový projekt rezervace pro „penzionované kytovce“.

Mořští biologové poprvé v dějinách natočili, jak vypadá kojení u keporkaků z pohledu mláděte. Umožnila to speciální kamera upevněná k tělu zvířete. Kojení je přitom pro mláďata poměrně rizikové, protože nemohou zároveň dýchat a pít.

Rybáři u pobřeží Norska našli běluhu, která měla popruhy. Když je odstranili, objevil se na vnitřní straně nápis „vybavení Petrohradu“, napsala agentura AP. To vyvolalo spekulace, že zřejmě ochočený kytovec unikl z ruského vojenského zařízení. Popruhy mohly sloužit pro připevnění videokamery nebo zbraně.

Nejméně 87 osob utrpělo zranění při nehodě trajektu v Japonském moři. Loď plující z přístavu Niigata na ostrov Sado se zřejmě srazila s velrybou. Třináct osob je podle pobřežní stráže zraněno vážně, píše web britské BBC.

Ekologové jsou znepokojení plánem islandské vlády na pokračování lovu velryb. Během pěti let chtějí na Islandu ulovit na dva tisíce kytovců.

Na samém jihu chilské Patagonie, na jednom z nejnehostinnějších míst světa, analyzují vědci vodu, plankton a kytovce. Jejich cílem je předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích a vliv tohoto procesu na život v oceánech.