Britští záchranáři museli utratit mládě plejtváka, které uvázlo v Temži

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zbloudilé velryby
Zdroj: ČT24

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

Ztracené velryby si poprvé v neděli večer všimli lidé ve zdymadle v londýnském obvodu Richmond na jihozápadě britské metropole. Záchranáři na vyproštění velryby pracovali několik hodin a následně jí pomohli necelé dva kilometry zpátky po proudu k ústí Temže. Kytovec však zamířil opět proti proudu a znovu uvázl.

„Velrybu utratí. Hodně trpí, už zhruba 45 minut,“ uvedla následně záchranářka Julia Cableová, podle které plejtvákovec dostane vysokou dávku anestetika a kromě vpichu nic neucítí. „Jen se snažíme ulehčit trápení,“ dodala. Záchranáři později potvrdili, že velrybu utratili.

Tragédie v oceánu

Podle Cableové je možné, že bylo mládě stále závislé na matce, a nemohlo být proto jen tak navráceno zpátky do svého přirozeného prostředí v Severním moři. „Je na tom špatně s živinami. Buď se příliš brzy oddělilo od matky, nebo se něco přihodilo,“ uvedla záchranářka, podle které velryba neměla v Temži dostatek potravy.

„Toto zvíře pochází ze severu Severního moře, takže je stovky mil od místa, kde by mělo být. Velryba je sto mil od ústí Temže do Severního moře. Po matce nejsou žádné stopy,“ uvedl dříve Martin Garside z londýnské přístavní správy.

Plejtvák malý je nejmenší ze všech kosticovců, podřádu kytovců. Dosahuje velikosti okolo osmi až devíti metrů. Tyto velryby preferují chladnější teploty a živí se různorodou stravou od krillu, tedy malých korýšů, po drobné ryby. Přítomnost jednoho ze zástupců tohoto druhu v Temži je více než neobvyklá a zatím není jasné, proč se toto mládě od svých běžných vod natolik vzdálilo.

„Velryba se mohla ztratit při sledování kořisti, nebo je nemocná či zraněná,“ uvedl Danny Groves ze sdružení na ochranu velryb a delfínů WDC.

„Stejně tak se mnoho velryb a delfínů dostane do potíží, protože je na moři například zasáhlo plavidlo, poranili se o rybářské sítě, z cesty je svedl podmořský hluk seismických průzkumů při hledání ropy a plynu nebo hlasitý podvodní sonar vojenských cvičení,“ dodal Groves.

V roce 2006 v Temži uhynul zbloudilý mladý samec vorvaňovce arnaka, na dolní tok řeky se v roce 2018 zatoulala i běluha severní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 3 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 19 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 20 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 23 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...