Britští záchranáři museli utratit mládě plejtváka, které uvázlo v Temži

Nahrávám video

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

Ztracené velryby si poprvé v neděli večer všimli lidé ve zdymadle v londýnském obvodu Richmond na jihozápadě britské metropole. Záchranáři na vyproštění velryby pracovali několik hodin a následně jí pomohli necelé dva kilometry zpátky po proudu k ústí Temže. Kytovec však zamířil opět proti proudu a znovu uvázl.

„Velrybu utratí. Hodně trpí, už zhruba 45 minut,“ uvedla následně záchranářka Julia Cableová, podle které plejtvákovec dostane vysokou dávku anestetika a kromě vpichu nic neucítí. „Jen se snažíme ulehčit trápení,“ dodala. Záchranáři později potvrdili, že velrybu utratili.

Tragédie v oceánu

Podle Cableové je možné, že bylo mládě stále závislé na matce, a nemohlo být proto jen tak navráceno zpátky do svého přirozeného prostředí v Severním moři. „Je na tom špatně s živinami. Buď se příliš brzy oddělilo od matky, nebo se něco přihodilo,“ uvedla záchranářka, podle které velryba neměla v Temži dostatek potravy.

„Toto zvíře pochází ze severu Severního moře, takže je stovky mil od místa, kde by mělo být. Velryba je sto mil od ústí Temže do Severního moře. Po matce nejsou žádné stopy,“ uvedl dříve Martin Garside z londýnské přístavní správy.

Plejtvák malý je nejmenší ze všech kosticovců, podřádu kytovců. Dosahuje velikosti okolo osmi až devíti metrů. Tyto velryby preferují chladnější teploty a živí se různorodou stravou od krillu, tedy malých korýšů, po drobné ryby. Přítomnost jednoho ze zástupců tohoto druhu v Temži je více než neobvyklá a zatím není jasné, proč se toto mládě od svých běžných vod natolik vzdálilo.

„Velryba se mohla ztratit při sledování kořisti, nebo je nemocná či zraněná,“ uvedl Danny Groves ze sdružení na ochranu velryb a delfínů WDC.

„Stejně tak se mnoho velryb a delfínů dostane do potíží, protože je na moři například zasáhlo plavidlo, poranili se o rybářské sítě, z cesty je svedl podmořský hluk seismických průzkumů při hledání ropy a plynu nebo hlasitý podvodní sonar vojenských cvičení,“ dodal Groves.

V roce 2006 v Temži uhynul zbloudilý mladý samec vorvaňovce arnaka, na dolní tok řeky se v roce 2018 zatoulala i běluha severní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 22 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.