Velryby spustily průmyslovou revoluci. Jejich tuk mazal stroj, který lidstvo dovezl do 21. století

Lidé loví velryby tisíce let – a vděčí jim za mnohé. Například za to, že se lidstvo stalo jednou globální civilizací, kde většinu těžké práce odvedou stroje. Tento týden má Mezinárodní velrybářská organizace řešit návrh Japonska, zda se budou smět opět lovit.

První zmínky o tom, že lidé lovili velryby, pocházejí z Norska z doby přibližně před čtyřmi tisíci lety; některé archeologické nálezy ale ukazují, že japonská velrybářská tradice by mohla být ještě o několik stovek let starší.

Zpočátku si lidé v pravěku na lov těchto zvířat netroufali, využívali jen mršiny vyvržené na pobřeží, později začali dobíjet ta zraněná nebo uvízlá zvířata, na moře se za nimi odvážili ale až mnohem později – historici uvádějí, že prvním opravdu velrybářským národem byli Baskové v 11. století našeho letopočtu.

Protože velryby poskytovaly prapředkům moderního člověka obrovské množství kvalitních zdrojů, lovily se po celé planetě; jakmile si lidé osvojili několik technických dovedností (především výrobu lodí a lan), začali velryby zabíjet v Atlantickém, Tichém i Severním oceánu.

Velryby daly člověku prakticky všechno, co potřeboval: využíval maso, kůži i orgány jako důležitý zdroj proteinů, tuků, minerálů i vitaminů. Kostice nacházely využití jako materiál pro košíky, luky a další předměty běžné potřeby – v teplejších oblastech se z nich dokonce dělaly střechy. A kosti fungovaly jako zdroj na nástroje i umělecké předměty.

Doby temna. Velryby lidstvu daly světlo, teplo i pohyb

Středověk a renesance znamenaly ještě větší nárůst lovu velryb a jejich obchodního zužitkování. Na popularitě rostly kostice, z nichž se díky jejich pružnosti začaly vyrábět výztuže pro deštníky, korzety a později od 19. století i límce košil nebo podprsenky. Ve chvíli, kdy velrybáři objevili, že se v lebečních dutinách vorvaňů vyskytuje pozoruhodná hmota, jíž dali název spermacet, nastala nová kapitola v dějinách lovu velryb a vlastně i lidstva.

Spermacet a olej z tuku několika dalších druhů velryb jsou totiž nesmírně kvalitními oleji a na jejich potenciál lidstvo přišlo v téže době, kdy se rozjížděl stroj průmyslové civilizace. První parní stroje potřebovaly mazadla, která by byla levná, snadno dostupná a současně kvalitní.

Tyto parametry splňoval právě velrybí olej, z nějž se začaly vyrábět například kapaliny pro automatickou převodovku, mazivo pro výškové přístroje, ale také aditiva do čisticích prostředků, glycerinu nebo se objevil jako součást motorových olejů. A také se bez něj neobešly mechanické hodinky – olejovaly se jím jejich jemná kolečka a další části hodinových strojů. Díky tomu se stal velrybí olej metaforicky, ale vlastně i doopravdy tím mazadlem, které umožnilo dojet stroji civilizace až do 21. století.

Středověk je známý jako doba temna; je to samozřejmě metafora, ale platilo to i doslovně; kvůli limitům látek, které svedly živit oheň, se domy po setmění ponořovaly do temnoty. Situaci výrazně změnil teprve olej do lamp, který se vyráběl právě z velrybího oleje. Ten umožnil, aby lidé začali žít i v noci a ve velkém množství pracovat i po setmění. A také dal městům bezpečí – noční osvětlení ulic vyhnalo z těchto míst zločince a vneslo do měst řád i v noci. 

Oproti ostatním zdrojům světla měl zásadní výhodu – téměř neprodukoval dým, takže se dal používat pro svícení v místnostech. Navíc se dobře skladoval, takže se města i jednotlivci mohli dobře zásobit na dobu, kdy bylo světla potřeba více – tedy na zimu.

Americká cesta

Do Ameriky se velrybářství dostalo velmi rychle – na nově objeveném kontinentu, kde bylo vždy kam expandovat, se velrybí olej ukázal jako nutná součást civilizačního růstu. Jenže už v polovině sedmnáctého století se ukázalo, že velryb není dost, tedy přinejmenším v amerických pobřežních vodách. A tak je američtí rybáři začali průmyslovým způsobem lovit po celém světě, pronikali za nimi do arktických i antarktických vod.

Během těchto cest se stalo mnohé, co posunulo poznání lidstva dopředu – došlo k řadě zeměpisných objevů, podařilo se vylepšit naše znalosti oceánů i schopnost plout po mořích. Naprostý přelom ale znamenaly dva vynálezy, které přišly v podstatě ve stejnou dobu: velrybářské dělo a parní motor. Stejně jako puška přepsala podobu válečnictví, změnilo dělo poměrně rovnocenný souboj člověka s kytovcem na jednoduché zabíjení.

Jen v Severní Americe operovaly v polovině devatenáctého století stovky velrybářských plavidel, za oběť pokroku padly miliony velryb nejrůznějších druhů. Přesná data z těch dob neexistují, ale podle některých odhadů bylo za pouhé první desetiletí dvacátého století zabito více velryb než za předchozích pět set let. Podle studie v časopise Nature z roku 2015 došlo v letech 1900–1999 k odlovení přibližně 2,9 milionu velryb, z toho více než dva miliony připadají na jižní polokouli – právě v tamních antarktických oblastech lovily všechny státy světa, protože tam byla koncentrace velryb největší.

Jak ropa zachránila velryby

Jenže velryb ubývalo, takže podnikaví lidé začali hledat alternativy. Brzy se našly – tou univerzální, která velrybí olej prakticky ve všech ohledech nahradila, se stala od poloviny 19. století ropa. Také ona se dala používat nezměrným množstvím způsobů, i ona se dala využít jak na na výrobu předmětů, tak na svícení nebo topení. Vedlejší produkt při těžbě ropy, plyn, zase pomohl ve stejné době nahradit velrybí olej ve svícení.

S tím, jak snadné bylo těžit ropu a stále náročnější lovit ubývající kytovce, začalo velrybářství hynout. Řada států ale i nadále tento zdroj využívala, mnohdy z důvodů tradice – například v Japonsku je velrybí maso oblíbené už po generace.

Roku 1946 se několik států světa spojilo, aby založilo Mezinárodní velrybářskou komisi, cílem bylo udržet počty velryb dostatečné k tomu, aby bylo možné bezproblémové fungování velrybářského průmyslu. V únoru roku 1986 se tato komise usnesla na zákazu komerčního lovu velryb, Česká republika se k této dohodě připojila roku 2004.

„Pokud by moratorium na zákaz komerčního lovu nevstoupilo v platnost, tak by došlo ke zdecimování některých populací. Dá se říci, že tak 50 % velrybích populací, respektive velrybích druhů, by bylo totálně zdecimováno. To znamená, že by došlo velmi pravděpodobně k jejich vyhynutí,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

Existují země, které dodnes odmítají lov velryb ukončit. Mezi nimi jsou například Japonsko, Norsko či Island – neznamená to ale, že by docházelo k porušování mezinárodního práva. Například Norsko a Island uplatnily vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje. V praxi to znamená, že si země stanovují vlastní kvóty na počty ulovených velryb. Japonsko zase prakticky ihned poté, co zákon vstoupil v planost, zahájilo lov pro takzvané vědecké účely a vydává speciální povolení. I toto úmluva povoluje.

Některé druhy ohrožených velryb se do roku 2100 nedostanou ani na polovinu svého počtu z dob před průmyslovým lovem. Uvádí to loni zveřejněná australská studie. Aktivní lov ale není jedinou hrozbou těchto živočichů, riziko představuje i pokles potravinové nabídky, plastový odpad v mořích či srážky s loďmi.  

Začnou se velryby zase lovit?

V těchto dnech se v Brazílii koná shromáždění Mezinárodní velrybářské komise, které rozhodne o tom, zda nenastal čas tento zákaz zrušit. Záměr Tokia pro server BBC popsal Hideki Moronuki, hlavní japonský vyjednávač v Mezinárodní velrybářské komisi. Podle něj by Japonsko chtělo vrátit komisi k jejímu původnímu účelu – což je jak uchování velryb, tak jejich „udržitelný lov“.

Japonsko v současné době Mezinárodní velrybářské komisi předsedá; podle BBC navrhuje vznik komise k tématu udržitelnému velrybářství a hodlá nastavit udržitelné limity pro lov početných druhů velryb. A aby přesvědčilo státy s opačným návrhem, současně navrhuje vznik dalších rezervací pro velryby.

BBC tvrdí, že státy, které obnovu lovu odmítají, se proti tomuto návrhu z Dálného východu spojí. V jejich čele stojí Austrálie, která japonským snahám čelí už řadu let; například roku 2014 napadla u Mezinárodního soudního dvora jeden z japonských výzkumných programů, v jehož rámci lov velryb probíhal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 9 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 11 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
včera v 17:10

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...