Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uvíznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd, po ztrátu orientace, až po otravu.
Často jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvízlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.
Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).
Slunce dává život i smrt
Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.
Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany. Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.
Vědecký tým bude pracovat s několika sadami údajů, v nichž budou pátrat po statisticky významných odchylkách. Data IFAW a BOEM o pohybu kytovců experti porovnají s čísly NASA o změnách magnetického pole – a zkusí v nich najít korelaci.
Vědci by rádi dokončili výzkum během léta a v září by měla vyjít studie, která popíše výsledky. Ať už se hypotéza potvrdí, anebo vyvrátí, bude to pro oceánology a mořské biology důležité zjištění. Například v tom, jaký je lidský podíl na těchto úmrtích.
