Temže

Řeka Temže se v červenci opět hemžila lidmi v dřevěných loďkách, kteří zjišťovali aktuální počty labutí. Tento velký vodní pták je považován podle tradice za majetek koruny už od dvanáctého století, kdy byl loven pouze pro královskou jídelní tabuli. Dnes už labutě sice nejsou běžnou pochoutkou panovníka, nicméně zvyk letního sčítání zůstává. Provádí se hlavně v zájmu ochrany přírody, labutě se okroužkují a prohlédnou, zda jsou zdravotně v pořádku. Stovky let stará tradice byla za své existence zrušena zřejmě pouze dvakrát – v roce 2012 při velkých záplavách a v roce 2020 kvůli koronaviru.

Na řece Temži poblíž Londýna začalo sčítání labutí královny Alžběty II. Tým v čele s královniným značkovačem labutí Davidem Barberem se jako každý rok pokusí co nejvíce vodních ptáků odchytnout, registrovat a prohlédnout, aby je následně opět pustil na svobodu. Tradice sahá až do daleké historie. První zprávy o kroužkování vodních ptáků se vyskytují již ve 12. století, kdy byl tento zvyk spojován především s gastronomií. Labutě patřily mezi vybrané pochoutky. Alžběta II. má právní nárok na každou neokroužkovanou labuť plující ve veřejných vodách, ale tohoto práva nevyužívá. Smyslem moderního kroužkování je především ochrana a zjištování stavu ptactva, měření a odchyt nebo ošetření poraněných labutí.

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

Osud smutných hrdinů průmyslové revoluce stihl anglického vynálezce Richarda Trevithicka, narozeného před 250 lety, 13. dubna 1771. Tento vizionář a dobrodruh měl veliký talent, jeho stroje však nenalezly komerční využití a on skončil život v chudobě. Nejvíce jej proslavil vynález první funkční parní lokomotivy v roce 1804.

S rozvojem aviatiky a technickým pokrokem lákala vzrušující, ale nebezpečná disciplína na oblohu řadu dobrodruhů. Předháněli se v rychlosti, s jakou létali mezi vzdálenými cíli, a fascinovaná veřejnost je na zemi vítala s nadšením. „Po dobrodružství toužím víc než po čemkoliv jiném,“ svěřila se i pilotka Amy Johnsonová, která sama dosáhla řady odvážných prvenství. Letadlem obletěla vzdálené kouty světa. Zemřela ale před 80 lety, 5. ledna 1941, při havárii v rodném Spojeném království. Její tělo se nikdy nenašlo, a i díky tomu vznikla o jejích posledních chvílích řada spikleneckých teorií.

Velká Británie zažila nejdeštivější únor za víc než dvě stě let. Už od podzimu sužují zemi povodně a bouře, při kterých zemřeli tři lidé. Opozice kritizuje premiéra Borise Johnsona, že se chová jako premiér na poloviční úvazek. Johnson nyní poprvé zamířil za oběťmi záplav. Zasaženým oblastem slíbil, že vláda zdvojnásobí pomoc na protipovodňová opatření v přepočtu na 146 miliard korun.

Třicet devět mrtvých lidí, kteří byli ve středu nalezeni v návěsu nákladního vozu v průmyslové zóně na jihovýchodě Anglie, byli čínští občané. S odvoláním na své zdroje o tom informovala britská média a později to potvrdila i policie. V noci na čtvrtek policisté podnikli domovní prohlídky na dvou místech v Severním Irsku, odkud pochází pětadvacetiletý řidič kamionu. Jeho výslech pokračuje, stejně jako určování totožnosti obětí.

Biologové londýnské zoo sčítají tuleně v ústí Temže. Největší anglická řeka byla v padesátých letech dvacátého století prohlášena za mrtvou stoku. Od té doby ale dosáhli ochránci přírody mnoha změn a ústí je životně důležitou líhní mořské fauny. Výsledky sčítání zoologové zveřejní v září. Čísla z předchozích let jsou velmi povzbudivá.