Velká Británie zažila nejdeštivější únor za víc než dvě stě let. Už od podzimu sužují zemi povodně a bouře, při kterých zemřeli tři lidé. Opozice kritizuje premiéra Borise Johnsona, že se chová jako premiér na poloviční úvazek. Johnson nyní poprvé zamířil za oběťmi záplav. Zasaženým oblastem slíbil, že vláda zdvojnásobí pomoc na protipovodňová opatření v přepočtu na 146 miliard korun.
Rozsáhlé záplavy a série bouří se přehnaly od Severního Irska, přes Skotsko, Anglii až po Wales. Rekordní výše hladiny ohlásilo 18 řek. „Nemám pojištění. Spoluúčast byla tak vysoká, že jsem se ani nenamáhal,“ podotkl Lyndon Gore ze zatopeného Herefordu.
Premiér Johnson teď poprvé od prosincových voleb navštívil oběti povodní. Kritice se bránil s tím, že koordinoval záchranné práce z Londýna. „Pro premiéra je příliš snadné přijít na místo, které se ocitlo uprostřed krizové situace, není to ale tak snadné pro záchranné složky,“ hájí se předseda britské vlády.
Intervaly mezi povodněmi se zkracují
Londýn chrání před velkou vodou bariéry na řece Temži, které sahají do výše dvaceti metrů a délky půl kilometru. Univerzitní studie ale varují, že Británie jako celek urgentně potřebuje mnohem větší investice do protipovodňových opatření.
V minulém století přicházely velké povodně každých 15 až 20 let. Teď způsobují škody a útrapy ostrovanům každé dva roky až pět let. Podle expertů navíc bude hůř.
„Víme, že musíme očekávat víc případů extrémního počasí. Kromě vyšších investic do protipovodňových zábran chce vláda také vést globální odpověď na změnu klimatu,“ slibuje ministr životního prostředí George Eustice.
Ještě před Johnsonem si na postižené záplavami našel čas princ Charles, který už od 70. let varuje před následky globálního oteplování. Také samotní Britové berou tuto otázku velmi vážně – podle průzkumů považují boj s extrémním počasím za nejdůležitější úkol hned po odchodu země z Evropské unie.
