Do Temže se vrátili tuleni. Dokazují, že kdysi mrtvá řeka ožívá

3 minuty
Sčítání tuleňů
Zdroj: ČT24

Biologové londýnské zoo sčítají tuleně v ústí Temže. Největší anglická řeka byla v padesátých letech dvacátého století prohlášena za mrtvou stoku. Od té doby ale dosáhli ochránci přírody mnoha změn a ústí je životně důležitou líhní mořské fauny. Výsledky sčítání zoologové zveřejní v září. Čísla z předchozích let jsou velmi povzbudivá.

Každým rokem v srpnu tuleni línají. Než získají novou srst, tráví čas na březích poklidné Temže vlévající se do často bouřlivého Severního moře. Pro zoology se jedná o ideální příležitost je spočítat. Stavy těchto šelem ukazují kondici celého ekosystému od nejnižších článků potravinového řetězce.

„Ústí Temže je chráněné prostředí, kde se vyskytuje hojnost planktonu,“ vysvětluje mořská bioložka Anna Cucknellová z Londýnské zoologické společnosti. „A ten láká velké množství ryb, žije jich tu na sto dvacet druhů. Mnoho z nich se v ústí rozmnožuje a to sem přitahuje vrcholové predátory,“ říká výzkumnice, která se na sčítání tuleňů podílí.

Tuleni z Temže

Na rozhraní Temže a moře žijí dva druhy tuleňů – kuželozubý a obecný. Zatímco mláďata obecného plavou už pár hodin po narození, kuželozubí se rodí pokryti měkkou bílou srstí, která to nedovolí. Matka musí mládě kojit na břehu šest týdnů, než se jeho srst vymění.

Zoologové data o tamní fauně sbírají už dvacet let. Počty z posledního sčítání jsou optimistické: jedenáct stovek kuželozubých tuleňů a 2400 obecných představuje nárůst o 14, respektive 19 procent. „Pokud vrcholoví predátoři prospívají, znamená to, že mají dost potravy,“ vysvětluje bioložka Cucknellová.

V polovině dvacátého století byla Temže prohlášena za biologicky mrtvou; obsah kyslíku v některých částech řeky byl totiž v podstatě nulový. Voda v tomto stavu už nedokázala udržet život. Teprve řada vyhlášek a spousta času i investovaných peněz dokázaly změnit mrtvou řeku v biotop, v němž se udrží i komplexní organismy s velkými požadavky na zdroje.

Někteří živočichové však změny prostředí nezvládli. Například úhoři, kdysi hojní ve všech anglických tocích, jsou kriticky ohrožení. Dalším druhům člověk cíleně pomáhá, aby se přizpůsobit dokázali. Zoologové třeba sypou do Temže prázdné skořápky ústřic v naději, že se na nich usadí jejich nové kolonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 4 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 7 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 8 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...