Ekologové jsou znepokojení plánem islandské vlády na pokračování lovu velryb. Během pěti let chtějí na Islandu ulovit na dva tisíce kytovců.
Zabijeme dva tisíce velryb, oznámil Island. Pozorování je přitom dvakrát výnosnější než lov
Islandští velrybáři by měli mít povoleno ulovit ročně 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – a to až do roku 2023. Podle ministra rybolovu Kristjána Thóra Júlíussona jsou tyto počty udržitelné a k výše uvedeným číslům se došlo po vědeckém průzkumu.
Islandská vláda se k tomuto kroku rozhodla přes klesající světovou poptávku po velrybím mase i odpor veřejnosti. Vloni v létě se Island dostal do pozornosti celého světa, když média informovala o zabití dvou vzácných hybridů plejtváka obrovského a plejtváka myšoka a také desítky březích samic kytovců.
„Rozhodnutí islandské vlády pokračovat v zabíjení velryb, těch nejmírnějších a nejchytřejších tvorů na planetě, je morálně odpudivé a ekonomicky nesmyslné,“ uvedla v reakci na oznámení Vanessa Williams-Greyová z organizace Whale and Dolphin Conservation.
Plejtváků je podle vlády dost
Podle vlády jsou nové kvóty přijatelné z hlediska ekonomického i environmentálního. „Během posledního sčítání se populace plejtváků myšoků pohybovala v severním Atlantiku kolem 37 tisíc, což je trojnásobek jejich počtu z roku 1987,“ uvedla vláda.
Stejná čísla uvádí i nedávná zpráva organizace International Union for Conservation of Nature – také ona potvrzuje, že těmto plejtvákům se v posledních letech daří. Podle odpůrců tohoto rozhodnutí jsou ale přesto velcí kytovci ve velmi zranitelné situaci a čelí hned několika hrozbám, a proto je zelená pro další lov velmi špatnou zprávou.
Napadají také vládní závěry ohledně výnosnosti lovu velryb. Islandská univerzita uvádí, že velrybářství vydělává ročně asi 1,7 miliardy islandských korun (v přepočtu asi 320 milionů korun českých). Přitom zisky z pozorování velryb v jejich přirozeném prostředí v roce 2017 překročily 3,4 miliardy islandských korun (640 milionů korun českých).
Island pokračuje v lovu velryb společně s Norskem – oba státy ignorují zákaz, který platí od roku 1987. Obchází ho také Japonsko, které argumentuje tím, že v lovu pokračuje z vědeckých důvodů. Na konci roku 2018 navíc Japonsko oznámilo, že opouští Mezinárodní velrybářskou komisi, která lov kytovců reguluje.