Zabijeme dva tisíce velryb, oznámil Island. Pozorování je přitom dvakrát výnosnější než lov

Ekologové jsou znepokojení plánem islandské vlády na pokračování lovu velryb. Během pěti let chtějí na Islandu ulovit na dva tisíce kytovců.

Islandští velrybáři by měli mít povoleno ulovit ročně 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – a to až do roku 2023. Podle ministra rybolovu Kristjána Thóra Júlíussona jsou tyto počty udržitelné a k výše uvedeným číslům se došlo po vědeckém průzkumu.

Islandská vláda se k tomuto kroku rozhodla přes klesající světovou poptávku po velrybím mase i odpor veřejnosti. Vloni v létě se Island dostal do pozornosti celého světa, když média informovala o zabití dvou vzácných hybridů plejtváka obrovského a plejtváka myšoka a také desítky březích samic kytovců.

„Rozhodnutí islandské vlády pokračovat v zabíjení velryb, těch nejmírnějších a nejchytřejších tvorů na planetě, je morálně odpudivé a ekonomicky nesmyslné,“ uvedla v reakci na oznámení Vanessa Williams-Greyová z organizace Whale and Dolphin Conservation.

Plejtváků je podle vlády dost

Podle vlády jsou nové kvóty přijatelné z hlediska ekonomického i environmentálního. „Během posledního sčítání se populace plejtváků myšoků pohybovala v severním Atlantiku kolem 37 tisíc, což je trojnásobek jejich počtu z roku 1987,“ uvedla vláda.

Stejná čísla uvádí i nedávná zpráva organizace International Union for Conservation of Nature – také ona potvrzuje, že těmto plejtvákům se v posledních letech daří. Podle odpůrců tohoto rozhodnutí jsou ale přesto velcí kytovci ve velmi zranitelné situaci a čelí hned několika hrozbám, a proto je zelená pro další lov velmi špatnou zprávou.

Napadají také vládní závěry ohledně výnosnosti lovu velryb. Islandská univerzita uvádí, že velrybářství vydělává ročně asi 1,7 miliardy islandských korun (v přepočtu asi 320 milionů korun českých). Přitom zisky z pozorování velryb v jejich přirozeném prostředí v roce 2017 překročily 3,4 miliardy islandských korun (640 milionů korun českých).

Island pokračuje v lovu velryb společně s Norskem – oba státy ignorují zákaz, který platí od roku 1987. Obchází ho také Japonsko, které argumentuje tím, že v lovu pokračuje z vědeckých důvodů. Na konci roku 2018 navíc Japonsko oznámilo, že opouští Mezinárodní velrybářskou komisi, která lov kytovců reguluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 21 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...