Zabijeme dva tisíce velryb, oznámil Island. Pozorování je přitom dvakrát výnosnější než lov

Ekologové jsou znepokojení plánem islandské vlády na pokračování lovu velryb. Během pěti let chtějí na Islandu ulovit na dva tisíce kytovců.

Islandští velrybáři by měli mít povoleno ulovit ročně 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – a to až do roku 2023. Podle ministra rybolovu Kristjána Thóra Júlíussona jsou tyto počty udržitelné a k výše uvedeným číslům se došlo po vědeckém průzkumu.

Islandská vláda se k tomuto kroku rozhodla přes klesající světovou poptávku po velrybím mase i odpor veřejnosti. Vloni v létě se Island dostal do pozornosti celého světa, když média informovala o zabití dvou vzácných hybridů plejtváka obrovského a plejtváka myšoka a také desítky březích samic kytovců.

„Rozhodnutí islandské vlády pokračovat v zabíjení velryb, těch nejmírnějších a nejchytřejších tvorů na planetě, je morálně odpudivé a ekonomicky nesmyslné,“ uvedla v reakci na oznámení Vanessa Williams-Greyová z organizace Whale and Dolphin Conservation.

Plejtváků je podle vlády dost

Podle vlády jsou nové kvóty přijatelné z hlediska ekonomického i environmentálního. „Během posledního sčítání se populace plejtváků myšoků pohybovala v severním Atlantiku kolem 37 tisíc, což je trojnásobek jejich počtu z roku 1987,“ uvedla vláda.

Stejná čísla uvádí i nedávná zpráva organizace International Union for Conservation of Nature – také ona potvrzuje, že těmto plejtvákům se v posledních letech daří. Podle odpůrců tohoto rozhodnutí jsou ale přesto velcí kytovci ve velmi zranitelné situaci a čelí hned několika hrozbám, a proto je zelená pro další lov velmi špatnou zprávou.

Napadají také vládní závěry ohledně výnosnosti lovu velryb. Islandská univerzita uvádí, že velrybářství vydělává ročně asi 1,7 miliardy islandských korun (v přepočtu asi 320 milionů korun českých). Přitom zisky z pozorování velryb v jejich přirozeném prostředí v roce 2017 překročily 3,4 miliardy islandských korun (640 milionů korun českých).

Island pokračuje v lovu velryb společně s Norskem – oba státy ignorují zákaz, který platí od roku 1987. Obchází ho také Japonsko, které argumentuje tím, že v lovu pokračuje z vědeckých důvodů. Na konci roku 2018 navíc Japonsko oznámilo, že opouští Mezinárodní velrybářskou komisi, která lov kytovců reguluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 3 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 19 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 20 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 23 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...