Zabijeme dva tisíce velryb, oznámil Island. Pozorování je přitom dvakrát výnosnější než lov

Ekologové jsou znepokojení plánem islandské vlády na pokračování lovu velryb. Během pěti let chtějí na Islandu ulovit na dva tisíce kytovců.

Islandští velrybáři by měli mít povoleno ulovit ročně 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – a to až do roku 2023. Podle ministra rybolovu Kristjána Thóra Júlíussona jsou tyto počty udržitelné a k výše uvedeným číslům se došlo po vědeckém průzkumu.

Islandská vláda se k tomuto kroku rozhodla přes klesající světovou poptávku po velrybím mase i odpor veřejnosti. Vloni v létě se Island dostal do pozornosti celého světa, když média informovala o zabití dvou vzácných hybridů plejtváka obrovského a plejtváka myšoka a také desítky březích samic kytovců.

„Rozhodnutí islandské vlády pokračovat v zabíjení velryb, těch nejmírnějších a nejchytřejších tvorů na planetě, je morálně odpudivé a ekonomicky nesmyslné,“ uvedla v reakci na oznámení Vanessa Williams-Greyová z organizace Whale and Dolphin Conservation.

Plejtváků je podle vlády dost

Podle vlády jsou nové kvóty přijatelné z hlediska ekonomického i environmentálního. „Během posledního sčítání se populace plejtváků myšoků pohybovala v severním Atlantiku kolem 37 tisíc, což je trojnásobek jejich počtu z roku 1987,“ uvedla vláda.

Stejná čísla uvádí i nedávná zpráva organizace International Union for Conservation of Nature – také ona potvrzuje, že těmto plejtvákům se v posledních letech daří. Podle odpůrců tohoto rozhodnutí jsou ale přesto velcí kytovci ve velmi zranitelné situaci a čelí hned několika hrozbám, a proto je zelená pro další lov velmi špatnou zprávou.

Napadají také vládní závěry ohledně výnosnosti lovu velryb. Islandská univerzita uvádí, že velrybářství vydělává ročně asi 1,7 miliardy islandských korun (v přepočtu asi 320 milionů korun českých). Přitom zisky z pozorování velryb v jejich přirozeném prostředí v roce 2017 překročily 3,4 miliardy islandských korun (640 milionů korun českých).

Island pokračuje v lovu velryb společně s Norskem – oba státy ignorují zákaz, který platí od roku 1987. Obchází ho také Japonsko, které argumentuje tím, že v lovu pokračuje z vědeckých důvodů. Na konci roku 2018 navíc Japonsko oznámilo, že opouští Mezinárodní velrybářskou komisi, která lov kytovců reguluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 2 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 4 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 4 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 6 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 8 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 22 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
včera v 12:36
Načítání...