Japonsko chce opět komerčně lovit velryby. Navrhlo zrušit jejich hájení

Tokijským návrhem na zrušení zákazu lovu velryb se zabývá Mezinárodní velrybářská komise IWC, které Japonsko v současnosti předsedá. Jako kompenzaci navrhuje vznik nových rezervací pro kytovce. Výsledek jednání by měl být oznámen do konce příštího týdne.

Lov velryb je zakázaný už déle než třicet let; svět se na tom shodl poté, co někteří intenzivně lovení kytovci v osmdesátých letech dvacátého století téměř vyhynuli. V těchto dnech se ale v Brazílii koná shromáždění Mezinárodní velrybářské komise, které rozhodne o tom, zda nenastal čas tento zákaz zrušit.

Japonsko už velryby loví

Fakt, že iniciativa pochází právě z Tokia, není překvapivý; v médiích se ostatně už dnes často objevují fotografie kytovců ulovených Japonci. Země totiž má, společně s Norskem a Islandem, z dohody uzavřené roku 1986 výjimku. Velrybářské státy totiž se smlouvou souhlasily jen dočasně – uzavřely ji proto, aby se obnovily stavy ohrožených zvířat. Stále ale pokládají lov velryb za součást svých tradic, ekonomiky i kultury.

Japonsko proto využilo výjimku v pravidlech dohody, která umožňuje lov kytovců z vědeckých důvodů, a s tímto odůvodněním ročně uloví dvě stě až dvanáct set zvířat, a to včetně mláďat a březích samic. Norsko a Island zase uplatnily vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje.

Tokijské úřady uvádějí, že loví velryby proto, aby tímto výzkumem dokázaly, že je současný lov pro populaci velryb udržitelný. „Pak argumentují, že pokud se budou zaměřovat na menší druhy velryb, tak to naopak posílí obnovu populace těch větších druhů,“ popsal pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

„Existují ale i další studie především ze západních zemí, které komerční lov velryb opustily už před třiceti až čtyřiceti lety. Tyto studie dochází samozřejmě k jiným výsledkům a jakýkoliv lov velryb je v podstatě riziko navíc oproti těm stávajícím hrozbám,“ dodal.

Kritici pak tvrdí, že Japonsko vědou jen zastírá fakt, že velryby loví kvůli spotřebě obyvatel. Velrybí maso se objevuje v japonských restauracích, z jeho prodeje je financován další výzkum stavu kytovců.

Udržitelný lov velryb?

Japonský záměr pro server BBC popsal Hideki Moronuki, hlavní vyjednávač za tuto zemi v Mezinárodní velrybářské komisi. Podle něj by Japonsko chtělo vrátit komisi k jejímu původnímu účelu – což je jak uchování velryb, tak jejich „udržitelný lov“.

V současné době jsou stavy velryb pečlivě monitorované, díky tomu mají vědci i vlády dostatek údajů o tom, jaké jsou jejich početní stavy. Mnoho druhů je stále ohrožených, ale například plejtváci malí, které Japonsko loví nejčastěji, ohrožení nejsou – v antarktických vodách jich žije přibližně půl milionu.

Japonsko v současné době Mezinárodní velrybářské komisi předsedá – a podle BBC navrhuje vznik komise k tématu udržitelnému velrybářství a hodlá nastavit udržitelné limity pro lov početných druhů velryb. A aby přesvědčilo státy s opačným návrhem, současně navrhuje vznik dalších rezervací pro velryby.

BBC tvrdí, že státy, které obnovu lovu odmítají, že se proti tomuto návrhu z Dálného východu spojí. V jejich čele stojí Austrálie, která japonským snahám čelí už řadu let; například roku 2014 napadla u Mezinárodního soudního dvora jeden z japonských výzkumných programů, v jehož rámci lov velryb probíhal.

Letos v únoru zástupce České republiky v komisi Jiří Mach uvedl, že Praha stojí na straně odpůrců lovu kytovců: „Jsme v té části ochranářských států, s tím i ČR k této mezinárodní úmluvě přistoupila.“

Jak účinný byl zákaz?

Zákaz velryb pomohl udržet naživu za třicet let několik milionů velryb. „Když bereme dobu od schválení moratoria, které vstoupilo v platnost před třicet lety, tak bylo od té doby vydáno povolení na necelých 11 000 velryb pro domorodý způsob lovu. Něco kolem 20 000 pro tzv. vědecké účely a výjimku má Norsko a Island; od roku 1986 ulovili kolem 25 000 kusů velryb,“ vysvětluje Mach.

„To znamená asi 50 000 kusů velryb dohromady s tím, že od první poloviny 20. století až do 80. let byly uloveny odhadem tři miliony velryb. To znamená, že díky moratoriu se eliminoval tlak na velrybí populace,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...