Velrybí kojení. Biologové nafilmovali, jak matka keporkaka krmí mládě

Všechny savce spojuje kojení mláďat mateřským mlékem. Pozorovat to u kytovců je ale kvůli jejich způsobu života krajně nezvyklé – nyní se to podařilo mořským biologům z havajského vědeckého projektu Marine Mammal Research Program (MMRP).

Každou zimu se asi deset tisíc keporkaků vydá na téměř pět tisíc kilometrů dlouhou cestu z chladných, ale na potravu bohatých míst u Aljašky do teplých vod u Havaje. Tam je moře ideální k tomu, aby tam na jaře přivedli k životu mláďata.

Vědci z MMRP se spojili s inženýry ze dvou amerických univerzit a pomocí jejich technického vybavení keporkaky sledovali – zajímalo je především, jak vypadá interakce mezi samicemi a jejich mláďaty. Na sedm mladých keporkaků připevnili nejrůznější přístroje, samozřejmě pomocí neinvazivních metod, takže mláďata nijak nezranili. Kromě hloubkoměrů, akcelerometrů a automatických nahrávačů zvuku to byly i kamery.

Biologové tak získali nejen spoustu dat ohledně pohybu a dýchání označených velryb, ale také hodiny záběrů. Přímo z pohledu velryby tak mohli pozorovat mnoho unikátních situací, například to, jak matka pod vodou kojí své mládě:

Tyto záběry jsou nejen působivé, ale především vědcům prozrazují spoustu informací o chování keporkaků, které mohou být využité například pro jejich lepší ochranu.

„Skoro na vlastní oči vidíme, co vidí tato zvířata, s čím se setkávají a co zažívají,“ uvedl ředitel MMRP Lars Bejder. „Záběry, které jsme získali, jsou vzácné a jedinečné. Pomocí nich můžeme spočítat, jak dlouho trvá kojení u keporkaků – a to je opravdu důležité,“ dodal.

Tento tým mořských biologů má s keporkaky už mnoho zkušeností; již se jim podařilo získat spoustu unikátních záběrů.

Před rokem například nafilmovali úplně novorozené mládě:

Nedávno zase získali záběry, jak keporkaci loví pomocí vzduchových bublin:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...