Velrybí kojení. Biologové nafilmovali, jak matka keporkaka krmí mládě

Všechny savce spojuje kojení mláďat mateřským mlékem. Pozorovat to u kytovců je ale kvůli jejich způsobu života krajně nezvyklé – nyní se to podařilo mořským biologům z havajského vědeckého projektu Marine Mammal Research Program (MMRP).

Každou zimu se asi deset tisíc keporkaků vydá na téměř pět tisíc kilometrů dlouhou cestu z chladných, ale na potravu bohatých míst u Aljašky do teplých vod u Havaje. Tam je moře ideální k tomu, aby tam na jaře přivedli k životu mláďata.

Vědci z MMRP se spojili s inženýry ze dvou amerických univerzit a pomocí jejich technického vybavení keporkaky sledovali – zajímalo je především, jak vypadá interakce mezi samicemi a jejich mláďaty. Na sedm mladých keporkaků připevnili nejrůznější přístroje, samozřejmě pomocí neinvazivních metod, takže mláďata nijak nezranili. Kromě hloubkoměrů, akcelerometrů a automatických nahrávačů zvuku to byly i kamery.

Biologové tak získali nejen spoustu dat ohledně pohybu a dýchání označených velryb, ale také hodiny záběrů. Přímo z pohledu velryby tak mohli pozorovat mnoho unikátních situací, například to, jak matka pod vodou kojí své mládě:

Tyto záběry jsou nejen působivé, ale především vědcům prozrazují spoustu informací o chování keporkaků, které mohou být využité například pro jejich lepší ochranu.

„Skoro na vlastní oči vidíme, co vidí tato zvířata, s čím se setkávají a co zažívají,“ uvedl ředitel MMRP Lars Bejder. „Záběry, které jsme získali, jsou vzácné a jedinečné. Pomocí nich můžeme spočítat, jak dlouho trvá kojení u keporkaků – a to je opravdu důležité,“ dodal.

Tento tým mořských biologů má s keporkaky už mnoho zkušeností; již se jim podařilo získat spoustu unikátních záběrů.

Před rokem například nafilmovali úplně novorozené mládě:

Nedávno zase získali záběry, jak keporkaci loví pomocí vzduchových bublin:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...