Kojení

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Mořští biologové poprvé popsali případ, kdy se u velryby kojilo cizí mládě. Samice se sice bránila, mládě ale ve své snaze nakrmit se uspělo.

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) odhalil faktory, které ovlivňují duševní stav žen po porodu. Kromě porodního traumatu jde například o kojení ale také třeba o problematické chování okolí vůči ženám. Výzkumníci ve studii analyzovali problémy přímo z pohledu žen, což většina dosavadních studií neprováděla.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v mateřském mléku, ukázala nová studie. Její autory velmi znepokojily možné dopady na zdraví novorozenců. Kojenci jsou vůči chemickým znečišťovatelům obzvláště zranitelní, a je proto zapotřebí provést další výzkum. Kojení podle autorů výzkumu ale i nadále zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy malých dětí.

Příznivý vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí u dětí naznačila studie, na které spolupracoval česko-slovenský tým. Efekt byl patrný u dětí kojených alespoň půl roku a déle, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Kojení také podle vědců zřejmě pomáhá zmírnit negativní dopady vysoce znečištěného ovzduší na psychický vývoj malých dětí.

Odborníci doporučují očkování i těhotným. Lékaři totiž začínají mluvit o tom, že se u nich v této covidové vlně častěji setkávají s těžkým průběhem nemoci. Na překážku vakcinaci pak podle nich není ani období, kdy žena kojí.

Plně naočkována je nyní asi čtvrtina z osmi milionů lidí v Česku, kteří se zatím očkovat mohou. Obdobný počet lidí na druhou dávku teprve čeká. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli oznámil, že koncem července by se mohly začít očkovat i děti od dvanácti let. Ministerstvo zdravotnictví nyní uvažuje o tom, že by rozestup mezi oběma dávkami u nejrozšířenější vakcíny Pfizer/BioNTech opět zkrátilo z šesti týdnů na tři. Šestitýdenní pauzu na jaře zdůvodnilo snahou, aby při nedostatku vakcín získalo alespoň částečnou ochranu před covidem-19 co nejvíce lidí. Nyní však již není nedostatek tak palčivý.

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

O dopadu covidu-19 na těhotenství se během jarní části pandemie vědělo jen málo. Pozitivně testovaných těhotných totiž nebylo mnoho. První větší zprávu k tomuto tématu zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) až v září.

Všechny savce spojuje kojení mláďat mateřským mlékem. Pozorovat to u kytovců je ale kvůli jejich způsobu života krajně nezvyklé – nyní se to podařilo mořským biologům z havajského vědeckého projektu Marine Mammal Research Program (MMRP).

Poradenství o kojení by mělo podle ministerstva zdravotnictví být hrazeno ze zdravotního pojištění. V současnosti na něj pojišťovny přispívají z fondu prevence. V pondělí to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo chce podpořit matky v úmyslu kojit, zřídilo i Národní komisi pro kojení. V Česku podle statistik kojí po narození dítěte 95 procent žen, po roce pak 16 procent.

Mořští biologové poprvé v dějinách natočili, jak vypadá kojení u keporkaků z pohledu mláděte. Umožnila to speciální kamera upevněná k tělu zvířete. Kojení je přitom pro mláďata poměrně rizikové, protože nemohou zároveň dýchat a pít.