Poradenství o kojení by mělo podle ministerstva zdravotnictví být hrazeno ze zdravotního pojištění. V současnosti na něj pojišťovny přispívají z fondu prevence. V pondělí to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo chce podpořit matky v úmyslu kojit, zřídilo i Národní komisi pro kojení. V Česku podle statistik kojí po narození dítěte 95 procent žen, po roce pak 16 procent.
Nyní fungují Národní laktační centrum a Národní linka kojení. Podle jeho lékařky Anny Mydlilové není ale kapacita dostatečná pro všechny ženy, které by pomoc potřebovaly. „Pokud matka dostane včas informaci či pomoc, pokračuje v kojení bez dalších potíží. Většina problémů je řešitelná,“ uvedla. Péči laktační poradkyně si dosud musely matky platit, poté mohly čerpat příspěvek. Pokud by byla hrazená z pojištění, byla by podle ministra dostupnější.
Podle průzkumu ministerstva s agenturou STEM z přelomu srpna a září u více než tisíce žen považuje kojení za důležité 98 procent respondentek. Optimální délka je podle 70 procent z nich půl roku až rok, podle mladších žen více než jeden rok. Podle odborníků je vhodné dítě výlučně kojit bez dalších příkrmů do půl roku a v kojení pokračovat až do dvou let.
Národní komise pro kojení
Z průzkumu vyplynulo, že 17 procentům žen, které rodily v porodnicích, chyběla dostatečná podpora kojení. „Lze vidět rezervy v angažovanosti zdravotníků v podpoře kojení v porodnicích. Zjištěné výsledky jsou tak cenným vodítkem pro práci Národní komise pro kojení,“ uvedla náměstkyně ministra Alena Šteflová.
Komise se má soustředit na podporu kojení a péče v porodnicích, ale i po propuštění domů. Má zajistit, aby všechny porodnice přistupovaly k matce a dítěti podle zásad Baby Friendly Hospital (Nemocnice přívětivá dítěti) Světové zdravotnické organizace (WHO), která připravila deset kroků úspěšného kojení. Jejich součástí je například zákaz reklamy na umělou dětskou výživu v porodnicích nebo ordinacích dětských lékařů.
Kojení zlepšuje zdraví dětí, jejich imunitu a chrání je proti řadě chronických chorob, například zánětům trávicího traktu, astmatu, diabetu nebo alergiím. Působí proti nadváze a obezitě. U kojících matek se méně často rozvine rakovina prsu či vaječníků nebo osteoporóza.
V Česku je po propuštění z porodnice kojeno 95,1 procenta dětí, bez dalších příkrmů 81 procent. Po šesti měsících je výlučně kojeno 16 procenta dětí a spolu s příkrmy necelých 38 procent. Po roce matky kojí už jen 15 procent dětí. Asi procento matek ze zdravotních důvodů kojit nemůže. „Problém jsou někdy dětští lékaři, kteří nesprávně hodnotí růst kojeného dítěte, a mohou doporučovat příkrm,“ uvedla Markéta Paulová ze Státního zdravotního ústavu.
