Mateřské mléko je nepostradatelný základ výživy novorozenců. České ženy ale s kojením přestávají už po několika měsících. Vrátit se k tomu, že jde o přirozené pokračování těhotenství a porodu, chce Světový týden kojení, který si od pondělí připomíná i Česko.
České ženy přestávají kojit příliš brzy, je to přitom pokračování těhotenství, říká neonatoložka
Studio 6: Kojení je pro děti i matku nepostradatelné, říká neonatoložka (zdroj: ČT24)
Že je kojit dítě správné, to si podle neonatoložky z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK Blanky Zlatohlávkové uvědomí v nemocnici naprostá většina žen. „V porodnici začne 95 procent žen, ale už jen 82 procent dětí z porodnice odchází plně kojených,“ řekla ve Studiu 6 Zlatohlávková.
V prvním měsíci přestanou kojit další matky, už jen 60 procent dětí je v tu dobu krmených pouze mateřským mlékem a dalších 20 procent matek je k tomu přikrmuje umělou výživou. Do šesti měsíců od porodu už kojí jen 40 procent žen, z toho pouze 15 procent matek dítě nepřikrmuje.
„Je to způsobeno nedostatečnou podporou a informovaností. Přitom i Světová zdravotnická organizace doporučuje plné kojení prvních šest měsíců života dítěte a kojení patří mezi nezadatelná práva dítěte. Příkrmy by se měly zavádět zhruba po půl roce od narození, a to podle vyspělosti dítěte,“ doporučila Zlatohlávková. Kombinovat mateřské mléko s příkrmy se má až do dvou let dítěte.
Podle ní se ještě před třiceti lety myslelo, že mateřské mléko ve vyspělých zemích dětem nic nepřináší a že medicína „vymyslí“ výživu ještě kvalitnější. „Ale my dnes víme, že laktace má jedinečné výhody pro matku i dítě. Že je to nenahraditelné v tom, jak to podporuje zdraví dítěte nejen v novorozeneckém období, ale po celé jeho dětství a také v dospělosti,“ tvrdí Zlatohlávková.
Laktace chrání matku i dítě
U matek podle zahraničních studií snižuje laktace výskyt rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, vysokého krevního tlaku či infarktu. „Dokonce se ukazuje, že v rozvinutých zemích je zdravotní dopad nekojení závažnější pro matky než pro děti,“ doplnila Eva Kudlová z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nyní se jím předejde celosvětově asi 20 000 úmrtí na rakovinu prsu. O třetinu nižší je i riziko návratu nádoru. Podle Kudlové má největší přínos kojení delší než jeden rok, klidně i rozdělené mezi několik dětí. Podle letošní studie z USA tam zemře kvůli nedostatečnému kojení 3340 lidí ročně, 78 procent z nich jsou matky.
U dětí pití mateřského mléka snižuje díky látkám pozitivním pro rozvoj imunity zejména riziko průjmových onemocnění a zápalů plic, ale také leukemie, Crohnovy choroby nebo nebezpečný zánět střev, při němž odumírá střevní sliznice. Kojení snižuje riziko úmrtí u této nemoci postihující zejména nedonošené děti o 77 procent. O 26 procent snižuje riziko nadváhy a obezity, o 35 procent budoucí cukrovky. „Pokud je dítě kojeno více než 12 měsíců, je to vyloženě ochranný faktor,“ vysvětlila Kudlová.
Podle Anny Mydlilové z Národního laktačního centra má kojení vliv i na inteligenci. Studie prokázaly, že kojené děti ji mají o dva až tři body vyšší, u nedonošených novorozenců jde o šest až osm bodů.
V posledních letech se podle Zlatohlávkové mění postoje matek i lékařů. „Mateřské mléko by mělo být první volbou, je unikátní podle genetické výbavy matky. Je to poselství, které dítěti předává. Pokud žena nemá vlastní mléko, pak je na druhém místě upravené mléko z jedné z pěti bank, které máme,“ dodává Zlatohlávková.
Přínosy jsou podle odbornic i ekonomické. Americké studie ukázaly, že dostatečné kojení může snížit náklady na zdravotní péči o tři miliardy dolarů ročně (asi 65 miliard korun) a předčasná úmrtí dětí i matek ohodnotily na 14,2 miliardy dolarů (asi 3 biliony korun).
Mydlilová připomněla i ekologické aspekty, na výrobu jednoho kilogramu umělé dětské výživy se spotřebuje 4700 litrů vody a je vytvořeno asi 21,8 kilogramu CO2. Pro rodinný rozpočet znamená asi 2000 korun měsíčně. Odborníci chtějí prosadit i regulaci reklamy na dětskou výživu.