Děti rozpoznají tvář člověka, ještě když jsou v děloze

Každý rodič to dobře zná – malé děti mají ze všech vizuálních podnětů zdaleka největší zájem o obličeje. Řada studií to potvrdila seriózním výzkumem. Nyní se ukazuje, že děti si předpoklady pro tuto dovednost vyvíjejí už v děloze.

Díky pokroku v moderních technologiích víme o schopnostech ještě nenarozených dětí čím dál více – například to, jak dobře rozeznávají lidský hlas a že se možná dokonce ještě v děloze učí rozumět mateřskému jazyku. A teď vědci popsali, že již z dělohy děti rozeznávají tvářím podobné tvary. Když vědci svítili na břicha těhotných matek, sledovali, na jaké tvary a vzory děti nejvíc reagují. Hlavy děti nejvíc otáčely právě za tvary, které připomínají lidské obličeje.

Děti vidí víc, než jsme tušili

Vědci zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Current Biology na začátku června. Jde o vůbec první práci, která ukazuje, jak vypadá vizuální vnímání vnějšího světa u dětí. „Prokázali jsme, že ještě nenarozené děti dokáží rozlišit mezi tvary, přičemž upřednostňují tvary podobné obličejům před ostatními,“ uvedl vedoucí tohoto výzkumu Vincent Reid z Lancaster University. „U dětí jsme tuto preferenci rozpoznali už před desítkami let, ale nikdo zatím neprozkoumal, jak je tomu u nenarozeného plodu.“

Takovému výzkumu doposud bránily především překážky technického rázu; jenže pokrok v technických oborech je v posledních letech tak velký, že i tato poslední překážka padla. Konkrétním přístrojem, který umožnil tento pokus, byl 4D ultrazvuk s vysokou citlivostí.

Vědci testovali 39 lidských plodů ve třetím trimestru, jež sledovali právě pomocí výše uvedeného přístroje. Skrz břišní stěnu matky svítili dovnitř silné paprsky světla, vždy různě uspořádané – dítě díky tomu vidělo uvnitř na stěně dělohy nejrůznější tvary. Tyto světelné objekty se navíc pohybovaly, takže vědci mohli sledovat, jak na ně děti reagují.

Plod vidí

Pokud dostávaly obrazce do nějaké míry podobné lidské tváři (například tři světlené body připomínající oči a ústa), pak reagovaly mnohem živěji a aktivněji – sledovaly častěji takové „tváře“ otáčením hlavy a někdy i celého těla.

„Počítali jsme i s možností, že děti budou sledovat všechny tvary se stejným zájmem – přece jen jsou takové podněty pro ně zcela nové,“ uvedl Redi. „V takovém případě by se jejich reakce nijak nelišily. Ale ukázalo se, že reagují zcela odlišně na stimuly připomínající obličeje a že jejich reakce jsou v tomto ohledu značně podobné tomu, jak reagují novorozenci.“

Výzkum ukazuje, že tato preference pro lidské obličeje vzniká již v děloze, kde ji děti vlastně nemohou ještě ani nijak použít – nejde tedy o nic naučeného. Současně tento výzkum jasně prokazuje, že děti již v děloze mají poměrně dobře vyvinutý zrak a jsou do jisté míry schopné vnímat vnější svět – zejména, když je podnět doprovázený jasným světlem. Reid dokonce nastávajícím matkám doporučuje, aby se vyhnuly silným světelným paprskům dopadajícím na jejich břicha.

Stejný tým nyní pracuje na zdokonalení světleného zdroje, jenž by umožnil v experimentu pokračovat – nyní by vědci rádi ověřili, zda jsou nenarozené děti ve třetím trimestru schopné rozlišovat mezi kvantitou nebo dokonce schopné počítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 8 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 11 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...