Děti rozpoznají tvář člověka, ještě když jsou v děloze

Každý rodič to dobře zná – malé děti mají ze všech vizuálních podnětů zdaleka největší zájem o obličeje. Řada studií to potvrdila seriózním výzkumem. Nyní se ukazuje, že děti si předpoklady pro tuto dovednost vyvíjejí už v děloze.

Díky pokroku v moderních technologiích víme o schopnostech ještě nenarozených dětí čím dál více – například to, jak dobře rozeznávají lidský hlas a že se možná dokonce ještě v děloze učí rozumět mateřskému jazyku. A teď vědci popsali, že již z dělohy děti rozeznávají tvářím podobné tvary. Když vědci svítili na břicha těhotných matek, sledovali, na jaké tvary a vzory děti nejvíc reagují. Hlavy děti nejvíc otáčely právě za tvary, které připomínají lidské obličeje.

Děti vidí víc, než jsme tušili

Vědci zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Current Biology na začátku června. Jde o vůbec první práci, která ukazuje, jak vypadá vizuální vnímání vnějšího světa u dětí. „Prokázali jsme, že ještě nenarozené děti dokáží rozlišit mezi tvary, přičemž upřednostňují tvary podobné obličejům před ostatními,“ uvedl vedoucí tohoto výzkumu Vincent Reid z Lancaster University. „U dětí jsme tuto preferenci rozpoznali už před desítkami let, ale nikdo zatím neprozkoumal, jak je tomu u nenarozeného plodu.“

Takovému výzkumu doposud bránily především překážky technického rázu; jenže pokrok v technických oborech je v posledních letech tak velký, že i tato poslední překážka padla. Konkrétním přístrojem, který umožnil tento pokus, byl 4D ultrazvuk s vysokou citlivostí.

Vědci testovali 39 lidských plodů ve třetím trimestru, jež sledovali právě pomocí výše uvedeného přístroje. Skrz břišní stěnu matky svítili dovnitř silné paprsky světla, vždy různě uspořádané – dítě díky tomu vidělo uvnitř na stěně dělohy nejrůznější tvary. Tyto světelné objekty se navíc pohybovaly, takže vědci mohli sledovat, jak na ně děti reagují.

Plod vidí

Pokud dostávaly obrazce do nějaké míry podobné lidské tváři (například tři světlené body připomínající oči a ústa), pak reagovaly mnohem živěji a aktivněji – sledovaly častěji takové „tváře“ otáčením hlavy a někdy i celého těla.

„Počítali jsme i s možností, že děti budou sledovat všechny tvary se stejným zájmem – přece jen jsou takové podněty pro ně zcela nové,“ uvedl Redi. „V takovém případě by se jejich reakce nijak nelišily. Ale ukázalo se, že reagují zcela odlišně na stimuly připomínající obličeje a že jejich reakce jsou v tomto ohledu značně podobné tomu, jak reagují novorozenci.“

Výzkum ukazuje, že tato preference pro lidské obličeje vzniká již v děloze, kde ji děti vlastně nemohou ještě ani nijak použít – nejde tedy o nic naučeného. Současně tento výzkum jasně prokazuje, že děti již v děloze mají poměrně dobře vyvinutý zrak a jsou do jisté míry schopné vnímat vnější svět – zejména, když je podnět doprovázený jasným světlem. Reid dokonce nastávajícím matkám doporučuje, aby se vyhnuly silným světelným paprskům dopadajícím na jejich břicha.

Stejný tým nyní pracuje na zdokonalení světleného zdroje, jenž by umožnil v experimentu pokračovat – nyní by vědci rádi ověřili, zda jsou nenarozené děti ve třetím trimestru schopné rozlišovat mezi kvantitou nebo dokonce schopné počítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 46 mminutami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 17 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 19 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 21 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 23 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
2. 6. 2026
Načítání...