Vyšší koncentrace prachových částic a rakovinotvorného benzoapyrenu mají matky a novorozenci z Karviné v krvi ve srovnání s těmi, kteří žijí v Českých Budějovicích. Uvedli to vědci z Ústavu experimentální medicíny a z Vysoké školy chemicko-technologické Praha. Odborníci zároveň dodali, že smog negativně ovlivňuje dětský imunitní systém a také vývoj centrální nervové soustavy.
„V Moravskoslezském kraji jsou děti nemocnější více ve srovnání s dětmi z Jihočeského kraje,“ sdělila Lenka Böhmová, primářka dětského oddělení z Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj. Prokázala to podle ní i zjištění Radima Šráma, který se na studii o účincích smogu podílel. Děti z Karvinska a okolí bývají podle primářky nemocnější na podzim a v zimě, kdy je ovzduší horší.
Zdejší lékaři se u dětí častěji potýkají s respiračními nemocemi, jako jsou bronchitidy a úporné kašle. „Pediatři si s nimi často nevědí rady, táhnout se mohou i tři až čtyři měsíce,“ ví ze zkušenosti Lenka Böhmová.
- Rozptylové podmínky v Moravskoslezském kraji byly 7. prosince „dobré“ až „uspokojující“, nejhorší „vyhovující“ panovaly v Českém Těšíně. Imisní limit pro průměrné denní koncentrace polétavého prachu, který činí 50 mikrogramů na metr krychlový, byl ve středu překročen jen na dvou měřicích stanicích. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi. Jeho kvalitu ovlivňuje průmysl, doprava i topení v domácnostech, ale také škodliviny, které vítr přináší z Polska.
Nemocnost podle ní v souvislosti se zlepšováním ovzduší v Moravskoslezském kraji mírně klesá. „Výraznější rozdíl ale nevidím,“ dodala primářka, která na oddělení přijímá také malé děti s respiračními onemocněními staré pouhých 14 dnů.
Prověřili krev sta matek a novorozenců
Studii provedli experti celkem u sta matek a novorozenců. Terénní analýza trvala dva roky. Odborníci nyní zjištěná data podrobněji zpracovávají a vyhodnocují získané výsledky.
Výzkum začal již v roce 2013 a vědci při něm porovnávali obsah škodlivin z ovzduší v krvi, plazmě a moči stovky matek nekuřaček a stejného počtu novorozenců. Radim Šrám uvedl, že vědci prováděli letní a zimní odběry a ve vzorcích krve odebraných od zkoumaných v Českých Budějovicích byla koncentrace prachových částic PM10 v létě 9,1 a v zimě 20,4 mikrogramu na metr krychlový, zatímco v Karviné to bylo v létě 28 a v zimě 54 mikrogramů na metr krychlový. Několikanásobně vyšší byly výsledky z Karviné i v případě koncentrací benzoapyrenu v těle.
- Chodit častěji na hory, nevystavovat se zakouřeným restauracím, nenavštěvovat nákupní městská centra.
- V úvahu připadá stěhování tam, kde je ovzduší čisté.
- Posílat děti k moři, do škol v přírodě, využívat případně pobytů v solných jeskyních.
- Příznivé účinky na zdraví má pestrá strava s ovocnou a zeleninovou složkou, dostatkem vlákniny a přiměřeným množstvím tekutin.
Mateřské mléko kontaminováno není
Benzoapyren a další polyaromatické uhlovodíky se podle zjištění vědců do mateřského mléka nepřenášejí a nedostanou se tak do těl novorozenců. Vědci však do budoucna nevyloučili mírně zvýšený výskyt Parkinsonovy nebo Alzheimerovy nemoci. Smog má totiž podle nich nepříznivý vliv na vývoj mozku.
Šrám vedl podobný výzkum v regionu už před lety, tehdy se ale zaměřil na nemocnost dětí. Zjistil, že děti mladší šesti let, které žijí v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice, jsou několikanásobně častěji nemocné než jejich vrstevníci z jiných částí Ostravy.
Na vině je především ovzduší znečištěné průmyslem a dopravou. Podle měření hydrometeorologického ústavu se ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje, přesto dál patří mezi nejhorší v republice.
