Odborníky z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd překvapila velmi špatná kvalita ovzduší ve Vratimově. Naměřili zde totiž srovnatelné množství prachu a karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích, které patří k nejznečištěnějším oblastem v Česku.
Vzduch vědci v rámci projektu CITI-Sense monitorovali více způsoby. Loni v září a letos v lednu nasadili pětadvaceti vratimovským dobrovolníkům – a další skupině v Radvanicích – přenosné senzory. Podobné nosili už před pár lety třeba karvinští strážníci.
Za špatným ovzduším v Ostravě a okolí vidí odborníci vliv těžkého průmyslu, i když se jeho zástupci snaží množství emisí neustále snižovat. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval za dvě miliardy korun třináct zařízení, která mají snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu. Byť podnik uvádí, že plní veškeré ekologické limity, přesto patří k největším znečišťovatelům životního prostředí v Moravskoslezském kraji.
„Filtry zachytí také emise dioxinů a benzo(a)pyrenu,“ řekla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude zatížení prostředí znečištěním z velkých hutních firem patrné vždy. „Jde o to, jak ho snížit, abychom se dostali na technologické limity,“ poznamenal.
Další významné zdroje znečištění Brabec spatřuje v lokálních topeništích, které se nacházejí nejen v Česku, ale také v sousedním Polsku. I proto obyvatelka Vratimova Jarmila Žurková sleduje a fotografuje kouř, který stoupá ze zdejších komínů. Třeba karcinogenů tu letos v únoru dýchala ještě více než lidé v nedalekých Radvanicích. A víc bylo i jemného prachu.
„Ukazuje se, že ta zátěž je velmi vysoká. V první řadě to může nepříznivě ovlivňovat těhotné nebo i nemocnost dětí. Ukazuje se také, že takovéto koncentrace mohou nepříznivě ovlivňovat i psychický vývoj dětí,“ sdělil Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie při Akademii věd ČR.
Kvalitu ovzduší ve Vratimově vědci monitorovali od loňského září. Projekt CITI-sense má rozšířit povědomí lidí o špatném vzduchu. Vědci si proto povídali třeba i s dětmi ve školách a školkách. Jeden ze senzorů nosila i učitelka Simona Gajdová. „Někdy nefouká, vše se tady drží,“ potvrzuje z vlastní zkušenosti.
Projekt monitorování ovduší podporuje i ministerstvo životního prostředí. „Bylo by skvělé, kdyby se podařilo podobný projekt zopakovat třeba souběžně na Ostravsku, v severních Čechách a v některém čistém regionu,“ dodal Brabec.
Pro jeho opakování jsou i vědci. Zhruba po roce se podle nich teprve ukáže, jak moc jsou pro ovzduší přínosná třeba aktuální ekologická opatření průmyslu.
