Vědci poprvé připevnili k mláděti keporkaka kameru. Odhalila detaily o kojení u těchto něžných obrů

Mořští biologové poprvé v dějinách natočili, jak vypadá kojení u keporkaků z pohledu mláděte. Umožnila to speciální kamera upevněná k tělu zvířete. Kojení je přitom pro mláďata poměrně rizikové, protože nemohou zároveň dýchat a pít.

Za výzkumem stojí madagaskarská nezisková vědecká organizace Cétemada, která se snaží získávat informace o kytovcích a také upozorňovat na riziko jejich ohrožení. Pro tuto studii se spojila s francouzskou univerzitou Université Paris Sud.

Nedaleko ostrova Sainte Marie, který se nachází na východním pobřeží Madagaskaru, společně studovali chování keporkaků, kteří se zde rozmnožují. A v rámci výzkumu na jedno z mláďat umístili speciální podvodní kameru. Získali tak unikátní záběry, které ukazují, jak se mládě pod hladinou kojí od své matky.

Kojení jako riziko

Zařízení bylo vybavené řadou senzorů, které zaznamenávaly nejen údaje o samotných zvířatech, ale také o jejich okolí, takže biologové nyní mohou detailně studovat jen málo zdokumentovaný fenomén kojení kytovců.

Pro mláďata jde o velmi riskantní a namáhavou záležitost: nejsou schopná současně dýchat a pít, takže sání mateřského mléka musí být velmi krátké a současně intenzivní. Naštěstí je evoluce na tuto situaci dobře připravila: mateřské mléko keporkaků obsahuje až 60 procent tuku, takže i jeho malé množství stačí na pokrytí energetických potřeb mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 9 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 13 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.