Vědci našli v mateřském mléce „zázračnou molekulu“, explozivně rozvíjí propojení v mozku

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Mateřské mléko není jen výživa pro dítě, obsahuje i spoustu důležitých látek, které mnoha různými způsoby pomáhají přežít kritické období vývoje a také zajišťují spoustu výhod oproti dětem, které nemohou být kojené přirozeně.

Vědci ale výhody mnoha látek obsažených v mateřském mléce odhalují teprve v současné době, díky pokroku v biomedicínských technologiích.

Nově našli v mateřském mléku složku, která nečekaně silně podporuje tvorbu neuronů v mozku kojenců. Neurony jsou mozkové buňky, jejichž propojení dává člověku to, čím je – inteligenci, empatii, schopnosti a osobnost. Touto látkou je malá molekula cukru jménem myo-inositol.

Nachází se i v běžné stravě, kterou konzumují dospělí, včetně ovoce a obilovin. „Účinky mikroživin na mozek jsou stále nedoceněné,“ uvedl lékař Thomas Biederer, který výzkum vedl. „Jako neurologa mě ty výsledky ohromily.“

Hledání příčiny

Předchozí studie prokázaly, že mateřské mléko je prospěšné pro kognitivní vývoj kojenců, ale vědci příliš nerozuměli tomu proč. V datech jasně viděli, že kojeným dětem se rychleji rozvíjí mozek, ale netušili, jaké látky v mléce za to nesou zodpovědnost.

Někteří experti navrhovali, že mateřské mléko obsahuje zatím neznámé složky, které tyto výhody zajišťují. „Mateřské mléko je bohaté na bioaktivní látky, kterým teprve začínáme rozumět,“ říká Biederer. „Mozek kojence tyto sloučeniny využívá k podpoře svých vývojových procesů.“

Výchozím bodem této studie byl podnět od amerických laboratoří, s nimiž Biederer spolupracuje. Ty zkoumaly vzorky mléka darované matkami z USA, Mexika a Šanghaje. Vybrali si geograficky různá místa proto, že předpokládali, že zásadní význam budou mít mikroživiny přítomné ve všech vzorcích – nezávisle na stravě, rase a místě.

Tým si všiml, že myo-inositol byl na počátku laktace přítomen ve všech vzorcích mateřského mléka ve vysokých koncentracích a poté se postupně snižoval. Také tento vývoj v čase byl na všech místech úplně stejný. 

Naděje pro ženy, které nemohou kojit

To Biederera zaujalo natolik, že prozkoumal účinky myo-inositolu na vyvíjející se mozek pomocí různých modelů, včetně těch vytvořených z laboratorně vypěstovaných lidských neuronů a kultivované mozkové tkáně. Zjistili, že molekula tohoto cukru zvyšuje počet synapsí v neuronech, a zlepšuje tak propojení neuronů.

„Naše studie ukazuje, že mateřské mléko je nesmírně cenné v tom, jak mohou matky podpořit vytváření spojení v mozku dítěte,“ říká Biederer. „Ukazuje to, jak je důležité opravdu správně pochopit složitost mateřského mléka. Není to jenom zdroj kalorií, ale nesmírně bohatá, komplexní biokapalina a tělo matky přizpůsobuje jeho složení tak, aby odpovídalo tomu, co kojenec v různých fázích vývoje potřebuje.“

Tyto výsledky mohou sloužit nejen jako doporučení pro přirozené kojení, ale mohou se stát také vodítkem pro doporučení pro dětskou výživu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 13 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 15 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...